11 C 193/2023-46 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 29. 6. 2023 domáhá zaplacení částky 35 668,79 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s následujícím odůvodněním. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela dne 11. 2. 2021 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , anonymizováno, . Na základě úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný se zavázal v souvislosti s úvěrem zaplatit částku 20 045 Kč, to vše do 11. 8. 2022 v 18 měsíčních splátkách po 2 225 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 2 980 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplatil svůj závazek, právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.2. K dotazu soudu na posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací poskytnutých žalovaným. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové a pracovní poměry a ty byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty. Příjem byl zjištěn z pracovní smlouvy a výplatních pásek, dále bylo ověřeno, že s žalovaným není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl svůj čistý příjem 12 067 Kč, další příjmy domácnosti byly uvedeny 24 800 Kč. Žalobkyně současně v podání ze dne 20. 11. 2023 uvedla, že bere žalobu částečně zpět pro částku 826,05 Kč představující část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, kterou žalobkyně přepočítala a dospěla k závěru, že v tomto rozsahu bere žalobu zpět.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal zcela nečinný. Za splnění podpínek § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl soud na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.4. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. V souladu s tímto ustanovením soud rozhodl výrokem I. o částečném zastavení řízení.5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o úvěr, a to dne 11. 2. 2021. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, u účelu úvěru uvedl neočekávané výdaje. Dále žalovaný uvedl, že je zaměstnaný a jeho čistý měsíční příjem je 12 067 Kč, další příjem domácnosti je 24 800 Kč, celkem 36 867 Kč. Z dokumentu nevyplývá, co je myšleno dalším příjmem domácnosti. Žalovaný uvedl, že nemá zápůjčku u jiné společnosti a je majitelem bankovního účtu.6. Ze smlouvy o úvěru č. , anonymizováno, bylo zjištěno, že jako zákazník je identifikován žalovaný. Celková výše úvěru činí 20 000 Kč, kterou si žalovaný převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 40 045 Kč, kdy vedle jistiny se žalovaný zavázal zaplatit částku 12 627 Kč jako úrok, částku 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, částku 3 596 Kč za doplňkovou službu a částku 2 322 Kč za doplňkové pojištění. Smlouva byla podepsána dne 11. 2. 2021.7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný celkem ve 4 platbách právnímu předchůdci žalobce zaplatil celkem 2 980 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu, z oznámení o postoupení pohledávek vč. podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému tato skutečnost byla oznámena.9. Z výzvy ze dne 1. 6. 2023 a z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného upomínal před podáním žaloby.10. Závazkový vztah vzniklý dne 11. 2. 2021 mezi právní předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“) a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.11. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.12. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.13. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.14. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).15. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.16. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.17. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl,