4 C 73/2023-49 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobu ze dne 29.6. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 26 931,56 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to na základě smlouvy o zápůjčce číslo, tel. číslo, ze dne 7. 6. 2019. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s částkou 17 103 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 670 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 6 980 Kč a poplatek 4 125 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet ve 18 měsíčních splátkách ve výši 1 784 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 12. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne 16. 7. 2020. Ke dni 25. 11. 2020 dlužil žalovaný na jistině 13 216 Kč a na poplatku 14 153 Kč. Po tomto datu bylo žalovaným uhrazeno ještě 300 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením konkrétní smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo, tel. číslo, , Anonymizováno, byla společností , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalobkyně se domáhá zaplacení celkové dlužné částky 26 931,50 Kč sestávající z dlužné jistiny 13 216 Kč a dlužné částky poplatku 13 715,50 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 846,27 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 180,64 Kč. Dále žalobkyně požaduje úroky 29 % ročně z dlužné částky 13 216 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 13 216 Kč od 15. 12. 2022 k zaplacení.3. Žalovaný se ve věci samé k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.5. Soud provedl dokazování předloženými listinami, ze kterých učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:6. Ze smlouvy o zápůjčce, Anonymizováno, zelená v hotovosti číslo, tel. číslo, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a společností , právnická osoba, dne 7. 6. 2019.Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi zápůjčku 15 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, a to částečně k refinancování zápůjčky číslo, tel. číslo, , jejichž nesplacený zůstatek činil 3 531 Kč, rozdíl mezi poskytnutou zápůjčkou a refinancovanou zápůjčkou ve výši 11 469 Kč byl vyplacen žalovanému. Za poskytnutí zápůjčky byl sjednán poplatek v celkové výši 14 781 Kč, skládající se z úroku 3 676 Kč, částky za zpracování doručení, administrativní činnost 6 980 Kč, částky za vedení účtu a komfortní splácení 4 125 Kč, dále bylo sjednáno pojistné ve výši 2 322 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 32 103 Kč splatit formou 18 splátek splatných měsíčně po 1 784 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně.7. Ze zákaznické karty/žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žadatel požadoval k zapůjčení 10 000 Kč s měsíční splatností. Totožnost žadatele byla ověřena z občanského průkazu. Adresa pro výběr splátek je uvedena , adresa, . Dále žadatel v žádosti uvedl druh bydlení, spolubydlící, základní vzdělání, rodinný stav svobodný, počet vyživovaných osob 0. Dále žadatel uvedl, že nevlastní automobil. K údaji o zaměstnání žadatel uvedl, že je OSVČ v oboru , Anonymizováno, a jeho pravidelný měsíční příjem činí 11 160 Kč. K běžným měsíčním výdajům je uvedeno: interní splátky , Anonymizováno, ve výši 1 062 Kč a dále odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 2 500 Kč. Dále žadatel uvedl, že nevlastní kreditní kartu, nemá zápůjčku jiné společnosti a nemá bankovní účet. K žádosti předložil žalovaný živnostenský list a faktury a příjmové doklady za měsíce březen až květen 2019.8. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo , hodnota, soud zjistil, že dne 7. 6. 2019 byl čerpán úvěr ve výši 15 000 Kč a celkem bylo na úvěr uhrazeno 5 034 Kč.9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 dle seznamu postoupených pohledávek strana , Anonymizováno, z , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo, tel. číslo, na žalobkyni.10. Přípisem ze dne 16. 12. 2022 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy číslo , hodnota, . Oznámení bylo žalovanému zasláno doporučenou poštou dne 13. 1. 2023, dle podacího listu.11. Přípisem ze dne 1. 6. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k uhrazení dlužné částky ze smlouvy číslo, tel. číslo, nejpozději do 16. 6. 2023 s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhů.12. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučenou poštou dne 2. 6. 2023, dle podacího lístku.13. Soud vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení ohledně splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením smlouvy a k doložení listinných důkazů. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne 22. 11. 2023, ve kterém uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo provedeno na základě informací uvedených v zákaznické kartě ze dne 7. 6. 2019. Dále žalovaný čestně prohlásil, že reálně disponuje s použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě a že tento údaj je k datu podpisu pravdivý. Žalobkyně nepředložila k důkazu žádnou listinu, kterou by prokázala svá tvrzení o splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele.14. Smluvní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru.15. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C-679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 smě