Okresní soud ve Vyškově 10 C 64/2026-61 – Novace

Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč z titulu bezdůvodné obohacení. Žalobkyně svůj návrh (doplněný podáním ze dne 4. 8. 2026) odůvodnila tím, že dne 6. 5. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2024, přičemž v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 7. 2024 došlo k novaci tohoto závazku, dne 3. 5. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , přičemž v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2024 došlo k novaci tohoto závazku. Na základě těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a 10 000 Kč, které byly vyplaceny dne 6. 5. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2024 pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, , která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 10. 2024 postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně v návrhu uvedla, že právní předchůdkyní žalobkyně nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, a proto požaduje uhrazení poskytnutých částek z jednotlivých úvěrů z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.4. Dle ustanovení § 1879, 1880 odst. 1 a 1881 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.5. Soud učinil následující skutková zjištění.6. Z předsmluvního formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 7. 2024 vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Z předsmluvního formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2024 vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena druhá smlouva o úvěru.7. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že jí dne 6. 5. 2024 byla od právní předchůdkyně žalobkyně zaslána částka ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované soud dále zjistil, že jí dne 6. 5. 2024 byla od právní předchůdkyně žalobkyně zaslána částka ve výši 5 000 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 10. 2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni. Ke smlouvě o postoupení pohledávek na žalobkyni byl připojen seznam postoupených pohledávek.9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2025, včetně podacího lístku dokládajícího její odeslání vyplývá, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání.10. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých byly žalované poskytnuty částky ve výši 10 000 Kč a 5 000 Kč. Částka 10 000 Kč a 5 000 Kč byly žalované vyplaceny dne 28. 4. 2022 na účet uvedený ve smlouvě o úvěru.11. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná uzavřela dne 28. 4. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých jí byla poskytnuta celkem částka 15 000 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, a tak došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení. Požaduje-li žalobkyně pouze poskytnuté částky, soud se nezabýval otázkou platnosti smluv, protože takové posouzení by nemělo vliv na důvodnost žaloby, ani na jinou dobu splnění, když šlo o úvěry na dobu 30 dnů. Ostatně sama žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně nebyla (podle žalobkyně) řádně zkoumána.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V dané věci byla plně úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 1 700 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 5 100 Kč. Dále zástupci náleží režijní paušál ve výši 1 350 Kč (3x450 Kč), opět za shora uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH, odměna zástupce tedy činí částku 7 804,50 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 8 604,50 Kč.