6 C 30/2026-33 – Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se žalobou, podanou u podepsaného soudu (dále již „soud“) dne 5. 3. 2026, domáhal proti žalované nahrazení projevu její vůle o obsahu nyní vyloženého ve výroku I. tohoto rozsudku. Uplatněný žalobní nárok žalobce odvozoval z následujících skutkových tvrzení.2. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, . Žalovaná je vlastnicí spoluvlastnicí sousedního pozemku p. č. , hodnota, v témže k. ú. (dále budou předmětné pozemky uváděny pouze parcelními čísly bez opakovaného uvádění katastrálního území, ve kterém leží) s velikostí spoluvlastnického podílu id. 2/3.3. Žalobce v průběhu stavebního řízení splnil požadavky na výstavbu a dodržel všechny zákonné podmínky pro vydání stavebního povolení. Absence souhlasu žalované je jediným důvodem, pro který dosud nebylo vydáno (žalobci) stavební povolení. Žalovaná v průběhu (stavebního) řízení vznesla námitky, které se týkaly nedodržení zastavitelnosti, zastínění, „znehodnocení“ pozemku, a nedodržení odstupových vzdáleností, „nicméně stavební úřad se se všemi námitkami vypořádal. Není vyloučeno, že stavební povolení bude vydáno i bez souhlasu žalované, ale žalobce se obává podání odvolání a tím zdržení a prodlení vy výstavbě a s tím spojených zvýšených nákladů. Proto by chtěl vyřešit věc definitivně a připouští, že tato žaloba má preventivní charakter.“4. V zájmu (uzavření) dohody žalobce nechal vypracovat a předložil žalované studii zastínění, která nebyla stavebním úřadem vůbec požadována, ale měla její obavy rozptýlit. Žalobce nabídl žalované, že v rámci stavby je ochoten pro ni provést novou fasádu na jejím domě, „ale žalovaná zůstává neoblomná. To vše přitom v situaci, kdy právnímu předchůdci žalobce podepsala už dne 10. 11. 2021 listinu, která se předkládá k důkazu, a v ní potvrdila, že je seznámena se záměrem a stavební dokumentací, a že se zavazuje souhlasit…Žalobce…naposled vyzval žalovanou k udělení souhlasu výzvou zástupce z 3. 2. 2026, ale žalovaná nijak nereagovala.“5. Podle žalobce jeho zamýšlená stavba nepředstavuje nepřiměřený zásah do práv žalované. Je v souladu s územně plánovací dokumentací i všemi stavebními předpisy. Podle občanského práva (arg. § 546 o. z.) se lze domáhat, aby soud rozhodl o nahrazení projevu vůle.6. „Žalovaná odmítá udělit souhlas bez důvodu a žalovaný jej potřebuje i pro případné odvolací řízení. Kromě toho jej žalobce žádá také v úmyslu předcházení škodám, protože pokud by mu neudělením souhlasu vznikly dodatečné náklady, musel by je po žalované požadovat.“7. Žalovaná ve svém vyjádření (sepsaném prostřednictvím její právní zástupkyně) k podané žalobě (na č. l. 20-21) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci a relevanci žalobcem tvrzeného a žalobou uplatněného nároku. Z judikatury plyne, že žaloba na nahrazení projevu vůle může být úspěšná jen tehdy, existuje-li konkrétní právní povinnost žalované učinit určitý projev vůle. Taková povinnost musí vyplývat ze zákona, ze smlouvy nebo z jiné právně relevantní skutečnosti. Žalobce však žádný takový konkrétní právní titul netvrdí ani neprokazuje. Jeho odkaz na § 546 o. z. je zjevně nepřípadný, neboť toto ustanovení pouze obecně upravuje formy právního jednání, avšak nezakládá žádné právo žalobce domáhat se soudního nahrazení souhlasu souseda se stavebním záměrem. Samotná skutečnost, že žalobce usiluje o povolení záměru, nezakládá žalované povinnost udělit souhlas. Žalobce tedy neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně základního předpokladu uplatněného nároku.8. Žalovaná ve svém vyjádření ad 7 dále uvedla, že jí není známo, že by byla účastníkem nějakého stavebního řízení, vedeného ohledně záměru žalobce. Již proto není dán základ pro tvrzení žalobce, že by žalovaná byla osobou, jejíž procesní úkon nebo souhlas musí být soudem nahrazován pro účely takového řízení. Navíc ve stavebním řízení soused je obvykle účastníkem řízení a uplatňuje námitky. Žalobce sám uvádí, že žaloba má „preventivní charakter“ a že se obává případného odvolání a prodlení ve výstavbě. Tím však fakticky přiznává, že se nedomáhá ochrany konkrétního porušeného subjektivního práva, nýbrž usiluje o předběžné odstranění možné procesní komplikace ve veřejnoprávním (stavebním) řízení a pravděpodobně se snaží procesně posílit své postavení v řízení před stavebním úřadem. Takový účel však neodůvodňuje vyhovění žalobě na nahrazení projevu vůle.9. Z vyložených důvodů (ad 7 a 8) proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí vůči žalobci náhradu nákladů řízení.10. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:11. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, , a jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. , hodnota, na č. l. 22).12. Žalovaná je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. 2/3 na pozemku p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, , a jehož součástí je stavba v obci , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům; zbylý spoluvlastník podíl o velikosti id. 1/3 na cit. pozemku vlastní paní , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. , hodnota, na č. l. 23).13. Žalovaná dne 10. 11. 2021 učinila následující čestné prohlášení:14. „Čestné prohlášení prodávajícího – souhlas se stavbou budoucí15. Já, , Jméno žalované, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, jako prodávající spoluvlastník nemovitosti definované na pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 207 m2, zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , přičemž součástí pozemku je budova č. p. , Anonymizováno, – objekt bydlení v části obce , adresa, .16. Čestně prohlašuji jakožto 2/3 majitel sousední nemovitosti par. č. , hodnota, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , přičemž součástí pozemku je budova č. p. , Anonymizováno, – objekt bydlení v části obce , adresa, , že jsem seznámena a souhlasím se záměrem kupujícího na kompletní přestavbu výše uvedené nemovitosti definované na pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 207 m2, zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, , přičemž součástí pozemku je budova č. , hodnota, – objekt k bydlení v části obce , adresa, .17. Přestavbou se rozumí demolice nemovitosti č. p. , Anonymizováno, a výstavba nového domu do výšky sousední nemovitosti č. p. , Anonymizováno, .18. Dále prohlašuji, že zajistím souhlas dalších dvou spoluvlastníků vlastnící podíl na nemovitosti č. p. , Anonymizováno, s přestavbou výše uvedenou.“ (zjištěno z cit. čestného prohlášení na č. l. 5).19. Z e-mailové komunikace na č. l. 9 soud zjistil, že pan , jméno FO, se dne 9. 1. 2026 obrátil e-mailem na paní , jméno FO, , gen. shora, druhou spoluvlastnici pozemku ad 12 s tím, že jí zasílá projektovou dokumentaci k sousednímu objektu včetně studie zastínění/osvětlení, a požadoval po jmenované uzavření dohody v uvedené věci, přičemž paní , jméno FO, e-mailem ze dne 19. 1. 2026 jmenovanému odpověděla, že se zamýšlenou stavbou nesouhlasí, stejně jako její matka (roz. nyní žalovaná), neboť záměrem není dodržena zastavitelnost dle územního plánu města , adresa, , dále z důvodu zastínění dvora na pozemku p. č. , hodnota, , znehodnocení pozemku p. č. , hodnota, , jakož i nedodržení odstupové vzdálenosti od dalšího pozemku (2 m).20. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce (jako vlastník pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ) se domáhá po žalované (spoluvlastnici sousedního pozemku p. č. , hodnota, v témže k. ú.) předmětného nahrazení projevu vůle za žalovanou spočívajícího v udělení souhlasu s realizací stavebního záměru „Stavební úpravy, přístavba a nástavba RD , adresa, “.21. Žaloba není důvodná.22. K tomu, aby v posuzovaném případě mohl být žalobce úspěšný s předmětnou žalobou, by bylo nezbytné, aby taková povinnost vyplývala z příslušeného právního předpisu. Povinností žalobce není v žalobě vylíčená skutková tvrzení právně kvalifikovat, nýbrž je v nezbytném rozsahu vymezit, aby při jejich prokázání rozhodující soud mohl přistoupit k právně kvalifikačnímu záměru založeném na aplikaci příslušného pravidla chování, které v takovém případě zakládá žalobci, jenž zaktivizoval příslušné stavební řízení, domáhat se proti žalované nahrazení projevu její vůle spočívajícího v udělení souhlasu s realizací konkrétního stavebního záměru. Z občanského zákoníku, ale ani ze stavebního zákona taková povinnost – při takto vymezeném skutkovém základu žaloby (tj. tzv. z preventivních důvodů) – pro vlastníka sousedního pozemku neplyne.23. Žalovaná (podle dokazování) není ani účastnicí žádného stavebního řízení a sama okolnost, že se žalobce domáhá