28 C 226/2020-22 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž odvolání není přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 598,89 Kč jakožto dlužného pojistného a částky [částka] jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 598,89 Kč od 19. 4. 2019 z titulu pojistné smlouvy [číslo]. 3. V souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] s počátkem pojištění [datum] na dobu [anonymizováno]. Pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] ročně splatné pololetně (pojistná smlouva ze dne [datum], záznam z jednání). Jelikož žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum], vyzvala jej žalobkyně k zaplacení dlužného pojištěného do [datum] a současně jej upozornila na možný zánik pojištění, nebude-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě zaplaceno (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě nezaplatil, a proto pojištění zaniklo ke dni [datum]. K okamžiku zániku pojištění evidovala žalobkyně na pojistném dluh ve výši [částka] (informace o zániku ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovaného na nedoplatek pojistného (informace o nedoplatku ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch). 5. Při právním hodnocení soud uzavřel, že mezi účastníky vznikl uzavřením pojistné smlouvy v souladu s § 2758 odst. 1 a násl. a § 2861 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) závazkový vztah. Žalobkyně se tak zavázala poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě specifikovaná, a žalovaný se zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když neuhradil pojistné splatné dne [datum]. V souladu s § 2804 o. z. zaniklo pojištění marným uplynutím lhůty, stanovené žalobkyní v upomínce k zaplacení pojistného dne [datum]. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení pojistného za pojistné dlužné období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně však požadovala přiznat dlužné pojistné ve výši 598,89 Kč. 6. Pokud se žalobkyně v řízení domáhala též zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky jakožto příslušenství pohledávky ve výši 200 Kč, tento nárok soud neshledal důvodným, neboť žalobkyně svůj tvrzený nárok náležitě neprokázala. Soud však nadto uvádí, že i kdyby žalobkyně náležitě svůj nárok prokázala, jedná se v posuzované věci o spotřebitelskou smlouvu. Smluvní ujednání akcesorické povahy, zakládající povinnost žalovanému jako spotřebiteli platit, proto nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud ex lege nepřihlíží v souladu s § 1815 o. z. ve spojení s § 1813 věty první o. z. (srov. analogicky nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 7. Dnem následujícím po splatnosti lhůtního pojistného se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo požadovat vedle splnění dluhu také úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 598,89 Kč od 19. 4. 2019 do zaplacení. 8. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky 591 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 591 Kč od 19. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. žalobkyni a žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 7,89 Kč od 19. 4. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % p. a. z částky 591 Kč od 19. 4. 2019 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, zamítl. 9. Žalobkyně byla v řízení částečně neúspěšná, avšak tento neúspěch byl s ohledem na celý předmět řízení nepatrný, proto soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., že má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva. Soud však při stanovení výše nákladů řízení postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu a uzavřel, že řízení bylo zahájeno formulářovou žalobou a nárok je uplatňován vůči spotřebiteli z pojistné smlouvy. S ohledem na nutnost dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhrady nákladů nemůže výše odměny za zastupování žalobkyně advokátem přesáhnout jednonásobek vymáhané jistiny (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11). Náklady řízení žalobkyně tak představují zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměna za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 591 Kč, tedy ve výši jednonásobku přiznané částky. 10. Náklady řízení, které činí celkem 991 Kč, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.