35 C 277/2020-22 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 015,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 015,58 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v rámci preventivní kontroly odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ Odběrné místo“) po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny provedené dne 28. 1. 2020 bylo zjištěno, že Odběrné místo je pod napětím a žalovaný odebírá elektřinu, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně v souladu s vyhláškou č. 82/2011 provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 24 015,58 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě této částky fakturou [číslo]. Žalovaný dlužnou částku 24 015,58 Kč uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji uhradit, ale do dnešního dne ničeho neuhradil, a přes zaslanou upomínku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Dne 28. 1. 2020 provedla žalobkyně kontrolu Odběrného místa z důvodu, že Odběrné místo je bez platné obchodní smlouvy, kdy poslední právní vztah byl ukončen dne 21. 6. 2019 se stavem VT 1576, NT 1876 kWh. Elektroměr byl demontován dne 28. 1. 2020 se stavem VR 381 kWh, NT 7030 kWh. Rozdíl stavů bude dořešen v důsledku zásahu sazbového spínače do HDO, kdy elektroměr načítal pouze v NT (viz protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 28. 1. 2020, Zápis o provedené kontrole ze dne 28. 1. 2020). Žalobkyně stanovila výši náhrady škody za neoprávněný odběr v trvání 222 dnů a stavu spotřeby změřené na elektroměru ve výši 3,959 MWh postupem dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve výši 19 847,59 Kč bez DPH (viz Podklady pro výpočet výše škody na č. l. 8). Dne 5. 2. 2020 uzavřeli žalobkyně a žalovaný uznání dluhu a dohodu o náhradě škody, kterou žalovaný uznal výši škody ve výši 19 847,59 Kč bez DPH a zavázal se uvedenou částku spolu s DPH zaplatit na účet žalobkyně v termínu stanoveném jako termín splatnosti na faktuře, kterou za způsobenou škodu žalobkyně vystaví. Pro případ neuhrazení faktury i přes zaslané upozornění byla žalobkyně oprávněna přerušit nebo omezit žalovanému dodávku elektřiny a dlužnou částku vymáhat soudní cestou (viz uznání dluhu a dohoda o náhradě škody). Fakturou (daňovým dokladem) [číslo] ze dne 6. 3. 2020, jejíž přílohou byl rozpis jednotlivých položek faktury, žalobkyně doúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie ve výši 24 015,58 Kč (19 847,59 Kč bez DPH) s datem splatnosti dne 20. 3. 2020 (viz faktura [číslo] ze dne 6. 3. 2020). Žalovaný ničeho neuhradil ani na zaslané avízo ze dne 14. 4. 2020 s datem splatnosti dne 24. 4. 2020 (viz avízo [číslo]), ani na zaslané avízo ze dne 29. 4. 2020 s datem splatnosti dne 9. 5. 2020, ačkoliv byl upozorněn na soudní vymáhání pohledávky (viz avízo [číslo]). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (odst. 1 písm. a)). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2).</i> <i>6. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>8. Podle § 1968 první věty o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>9. Podle § 1970 zákona o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Žalobkyně v řízení prokázala, že s účinností ke dni 21. 6. 2019 došlo k ukončení smluvní dodávky elektřiny do Odběrného místa, přičemž k demontáži elektroměru v Odběrném místě došlo až dne 28. 1. 2020. V mezidobí došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., která je zákonem zakázána (§ 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.). Porušením tohoto zákazu žalovaný způsobil žalobkyni škodu, kterou žalobkyně stanovila v souladu s § 9 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, na částku 24 015,58 Kč vč. DPH. Dne 5. 2. 2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobkyně co do důvodu i výše uznal, pročež se v souladu s § 2053 o. z. uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh k okamžiku učinění tohoto prohlášení v uvedené výši existoval. 12. Splatnost vyčíslené škody za neoprávněnou distribuci a odběr elektřinu za období od 22. 6. 2019 do 28. 1. 2020 ve výši 24 015,58 Kč nastala v souladu s dohodu stran sporu ze dne 5. 2. na základě vystavené faktury (daňového dokladu) [číslo] dne 20. 3. 2020; neuhrazením dlužné částky v termínu splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího do prodlení (21. 3. 2020) a žalobkyni vznikl nárok domáhat se úhrady dlužné částky soudní cestou. Jelikož žalovaný dlužnou částku 24 015,58 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku svým rozhodnutím. 13. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku k datu splatnosti, tj. do 20. 3. 2020, ode dne následujícího až do zaplacení vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 10 % ročně), který žalobkyně žalobou řádně uplatnila. Soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil vedle dlužné jistiny též požadovaný zákonný úrok z prodlení. 14. Soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 15. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 201 Kč a 2 režijní paušály po 300 Kč za předžalobní upomínku a písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 1 801 Kč (výrok II.). 16. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.