11 C 272/2021-25 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl regresní nárok zdravotní pojišťovny ve výši [částka] za žalovaným, který dne [datum] rozbil skleněnou výplň interiérových dveří, kdy střepy poranily [jméno] [celé jméno žalovaného], jemuž byly poskytnuty zdravotnické výkony, a tímto jednáním se žalovaný dopustil přestupku proti občanskému soužití, za nějž byl uznán vinným přestupkovou komisí [stát. instituce], přitom rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci dne [datum]. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný dne 20. 2. 2021 v době od 22:30 do 22:41 hodin v [obec], ulice [adresa] rozbil loktem ruky skleněnou výplň interiérových dveří, kdy střepy následně poranily jeho nezletilého syna, [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], kterého jeho matka [jméno] [příjmení] držela v náručí, kdy mu tímto způsobil otevřenou ránu břišní stěny a mnohočetné otevřené rány břicha, dolní části zad a pánve. Poškozený byl následně ošetřen v Oblastní nemocnici [obec] a žalovaný byl [stát. instituce] příkazem ze dne 24. 3. 2021, [číslo jednací], uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, přičemž příkaz nabyl právní moci [datum]. Poškozený byl v době zdravotního vyšetření, ošetření a léčení zdravotně pojištěn u žalobkyně, která uhradila náklady na zdravotní vyšetření, ošetření a léčení poškozeného vzniklé v důsledku protiprávního jednání žalovaného ve výši [částka]. Žalobkyně poté vyzvala žalovaného k úhradě vynaložených nákladů výzvou ze dne [datum], podle které měl žalovaný dlužnou částku uhradit do 30 dnů od doručení. <i>4. Podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen„ zák. č. 48/1997 Sb.“) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.</i> <i>5. Podle § 55 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb. pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.</i> <i>6. Podle § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v účinném znění, se fyzická osoba dopustí přestupku (proti občanskému soužití) tím, že jinému ublíží na zdraví.</i> 7. Ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. upravuje právo zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození na zdraví nebo smrt, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Jde o právo na náhradu škody vyplývající ze speciálního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 9. 1999, sp. zn. 2 Cdon 2079/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30/2002). Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, neboť povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 48/1997 Sb., v účinném znění, která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události. 8. V souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím o spáchání přestupku, tedy žalovaný narušil občanské soužití ublížením na zdraví, což naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb., o přestupcích, v platném znění. Platí, že třetí osoba, tj. žalovaný, odpovídá pojišťovně v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. Žalobkyně uhradila v souvislosti s výkony u poškozeného [jméno] [celé jméno žalovaného] částku [částka], jež představuje náklad vynaložený na ošetření a léčení pojištěnce v důsledku jednání právě žalovaného. Zdravotní pojišťovna na ošetření a léčení [jméno] [celé jméno žalovaného] vynaložila částku [částka], a proto jí podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. svědčí právo na náhradu těchto nákladů proti žalovanému. 9. Doba plnění v této věci není stanovena právním předpisem ani dohodou stran, dlužník je tedy povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], v níž žalovanému stanovil lhůtu k plnění do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně, byla vrácena odesílateli jako nevyzvednutá v úložní době, která počala běžet [datum] a skončila dne [datum]. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice adresáta tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se adresát opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 805/2006). Do dispoziční sféry žalovaného se tak zásilka dostala již [datum] (bez ohledu na to, že si ji fakticky nevyzvedl a s jejím obsahem se fakticky neseznámil, avšak tuto možnost měl) a tedy ke dni [datum] byl žalovaný povinen regresní náhradu uhradit. Neuhradil-li ji k tomuto datu, dostal se dnem [datum] do prodlení, a žalobkyni tak podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 12. V případě uplatnění regresního nároku podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. je zdravotní pojišťovna podle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, osobně osvobozena od placení soudního poplatku (srov. usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 27. 7. 2012, č. j. 59 Co 294/2012-47). Žalobkyně však soudní poplatek zaplatila, a proto bude soudní poplatek podle § 10 odst. 2 ve spojení s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích žalobkyni vrácen, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 13. Protože žalobkyně je od placení soudního poplatku osvobozena, přešla v souladu s § 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích poplatková povinnost na žalovaného. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k zaplacení soudního poplatku, jehož výše činí 400 Kč podle položky č. 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (odst. IV. výroku). 14. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.