19 C 124/2020-260 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 30. 4. 2020 se žalobkyně domáhala určení toho, že darovací smlouva ze dne 8. 12. 2015, kterou manželé [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] převedli na žalovaného nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [anonymizováno], a pozemek parc. [číslo] vodní plocha, včetně všech součástí a příslušenství, zejména stavby [adresa], venkovních úprav a trvalých porostů, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [okres] [anonymizováno], [stát. instituce], v [katastrální uzemí], v obci Zádveřice – [obec], na listu vlastnictví [číslo], je vůči žalobkyni právně neúčinná. 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal na základě Darovací smlouvy ze dne 8. 12. 2015 (dále jen„ darovací smlouva“) výlučným vlastníkem nemovitostí: pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], výroba a pozemku parc. [číslo] vodní plocha, včetně všech součástí a příslušenství, zejména stavby [adresa], venkovních úprav a trvalých porostů, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], v [katastrální uzemí], obci [anonymizováno] – [obec], na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ darované nemovité věci“). Vůči dárci [jméno] [celé jméno žalovaného], otci žalovaného, přitom žalobkyně má neuhrazenou vykonatelnou pohledávku, když podle rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. 8. 2017, č. j. [číslo jednací], je [jméno] [celé jméno žalovaného] (dále jen„ dlužník žalobkyně“) povinen uhradit žalobkyni za spáchání zvlášť závažného zločinu [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] podle [ustanovení pr. předpisu], škodu ve výši 1 152 612 Kč. Dlužník žalobkyně přitom neměl a stále nemá snahu žalobkyni něco hradit, a to ani v exekučním řízení vedeném proti němu soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Sám naopak podal návrh na zastavení exekuce z důvodu nevymožitelnosti a nemajetnosti, který byl ale zamítnut. Trestná činnost, za kterou byl dlužník žalobkyně odsouzen, byla prováděna v roce 2010 až 2012, trestní stíhání proti dlužníku žalobkyně bylo zahájeno dne 18. 9. 2012. Dne 15. 9. 2012 byla provedena domovní prohlídka v rodinných domech na adrese [anonymizováno] – [adresa], jehož vlastníkem je žalovaný, a [adresa], dne 10. 1. 2014 byla podána obžaloba, dne 9. 8. 2017 byl vydán rozsudek Okresního soudu ve Zlíně a dne 27. 3. 2018 byl shora uvedený trestní rozsudek usnesením Krajského soudu v Brně, pob. Zlín, č. j. [číslo jednací] odvolacím soudem potvrzen. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně č. j. [číslo jednací] nabyl ve věci náhrady škody žalobkyně dne 14. 10. 2017 právní moci a vykonatelnosti dne 14. 10. 2017. K uzavření darovací smlouvy tedy proběhlo v průběhu trestního řízení, čímž se dlužník žalobkyně úmyslně zbavoval svého majetku a tím žalobkyni poškodil. Žalobkyně má za to, že žalovanému muselo být z rodinných vazeb známo, v jaké situaci se jeho otec (dlužník žalobkyně) v době uzavření darovací smlouvy nachází. Kromě toho to žalovanému muselo být známo i z médií, když v důsledku otrav několika osob v souvislosti s kontaminovaným alkoholem, byla medializována mimořádná opatření ze strany Ministerstva zdravotnictví České republiky i jednotlivá trestní řízení vedená postupně se všemi obžalovanými, včetně dlužníka žalobkyně. 3. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal s tím, že předmětná darovací smlouva byla uzavřena dne 8. 12. 2015 s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k 14. 12. 2015, přičemž žaloba byla podána až dne 30. 4. 2020, tj. po více než čtyřech letech. Žalobkyně tak nemůže uplatňovat neúčinnost bezúplatného právního jednání dlužníka, protože již uplynula dvouletá lhůta pro dovolání se takové neúčinnosti. Může uplatňovat neúčinnost darovací smlouvy podle ust. § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, podle kterého se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám. Taktomu ale nebylo, protože předmětná darovací smlouva nebyla převodci uzavřena v úmyslu zkrátit jejich věřitele. Převodci byli manželé [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] přitom žádné trestní řízení vedeno nebylo a v žalobě ani není uvedeno, že by žalobkyně měla vůči ní nějakou pohledávku. [příjmení] [jméno] [příjmení] tedy ani nemohla ničeho činit v úmyslu zkrátit své věřitele (při vědomí skutečnosti, že předmětné nemovitosti byly ve společném jmění manželů). Co se týče převodce [jméno] [celé jméno žalovaného], tak samotné vedení trestního řízení ještě neznamená, že obžalovaný spáchal trestný čin, že by za to měl být později odsouzen, natož že by mu měla být uložena povinnost k náhradě škody poškozeným. Trestní rozsudek Okresního soudu ve Zlíně č. j. [číslo jednací] byl vydán až dne 9. 8. 2017, tj. více než rok a půl po uzavření darovací smlouvy a následné usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, č. j. [číslo jednací], bylo vydáno až dne 27. 3. 2018, tj. více než dva roky po uzavření darovací smlouvy. I kdyby ale darovací smlouva byla převodci uzavřena v úmyslu zkrátit jejich věřitele, tak by takový případný úmysl nemohl být žalovanému ani znám a ani mu znám nebyl. Žalovaný nebyl informován o trestné činnosti, ze které byl později [jméno] [celé jméno žalovaného] obviněn a obžalován. Žalovaný též nebyl informován o průběhu samotného trestného řízení a ani nevěděl, že by měl [jméno] [celé jméno žalovaného] nějakou náhradu škody poškozeným hradit, nebo že by [jméno] [celé jméno žalovaného] jako obžalovanému měla být uložena povinnost k náhradě škody poškozeným. Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, jak je v žalobě uvedeno, že dne 15. 9. 2012 byla provedena domovní prohlídka v rodinných domech na adrese [anonymizováno] – [adresa], jehož vlastníkem je žalovaný, a [adresa]. Žalovaný nezjišťoval podrobnosti o průběhu trestního řízení a nevěděl, že by měl [jméno] [celé jméno žalovaného] hradit nějakou náhradu škody poškozeným. Vlastníkem domu [adresa] ani není žalovaný. Zejména ale žalovaný namítal, že u předmětné darovací smlouvy se nejednalo o bezúplatné právní jednání, protože i když bylo vlastnické právo k předmětným nemovitostem na osobu žalovaného převedeno na základě darovací smlouvy, fakticky se jednalo o úplatnou kupní smlouvu. Žalovaný se totiž v souvislosti s uzavřením této smlouvy s převodci dohodl, že za převodce uhradí řadu závazků, což také žalovaný učinil a nadále činí. Dle ust. § 555 odst. 1 občanského zákoníku přitom platí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Z tohoto důvodu nemůže být na darovací smlouvu v žádném případě pohlíženo jako na relativně neúčinné právní jednání zkracující uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, neboť převodci za realizaci převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalovaného obdrželi řádné protiplnění přesahující částku 2 400 000 Kč, když žalovaný za oba převodce: 1/ doplatil pohledávku u [právnická osoba] ve výši 250 000 Kč, která byla zajištěna zástavním právem k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a který byl předmětem převodu dle darovací smlouvy, a další pozemek parc. [číslo]. Dlužníkem zajišťované pohledávky přitom byla [právnická osoba] [anonymizováno] s r.o., se sídlem [adresa žalovaného], [IČO], jejímiž společníky a jednateli jsou právě [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Ručitelem zajišťované pohledávky přitom byli právě [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jako avalisté vystavené blankosměnky; 2/ závazek vůči [právnická osoba] dle úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 162 888 Kč; 3/ závazek vůči [právnická osoba], dle účtu [číslo] ve výši 23 965 Kč; 4/ kromě toho po dohodě s oběma převodci hradil sestře [jméno] [příjmení] náklady spojené s jejím studiem na vysoké škole, za což vynaložil celkem 809 610 Kč. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] samotného pak uhradil: a/závazek vůči [anonymizováno] dle Smlouvy o [anonymizováno] kreditní kartě [anonymizováno] ve výši 140 802 Kč; b/ závazek vůči [anonymizováno] dle Smlouvy o povoleném přečerpání ve výši 135 085 Kč; c/ závazek vůči [právnická osoba], dle úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 26 433 Kč; d/ závazky vůči [jméno] [příjmení] dle směnky vystavené dne 6. 5. 2015 na směnečnou sumu ve výši 250 000 Kč a dle směnky vystavené dne 22. 5. 2015 na směnečnou sumu ve výši 200 000 Kč ve výši 352 700 Kč; e/ závazek vůči [právnická osoba] dle smlouvy [číslo] – [anonymizováno] půjčka ve výši 127 325 Kč; f/ závazek vůči [právnická osoba] dle smlouvy Kreditní karta [anonymizována dvě slova] [číslo] ve výši 61 241,96 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] samotnou uhradil závazek vůči [právnická osoba], na úvěrový účet č. [bankovní účet] ve výši 324 293 Kč. 4. Žalobkyně to replikovala tak, že s tvrzením žalovaného, že se u darovací smlouvy nejednalo o bezúplatné právní jednání nelze souhlasit, když v s