19 C 270/2021-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh pouze 800 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatků ve výši 3 640 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou 4 083,79 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou 1 376,55 Kč (nárok [číslo]). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 240 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh pouze 6 880 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 15 922,02 Kč a poplatků ve výši 5 037,98 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou 11 655,33 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou 3 930,62 Kč (nárok [číslo]). Pohledávky za žalovanou z obou smluv byly postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná po postoupení pohledávek na žalobkyni již neuhradila ničeho. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádá soud, aby zohlednil její situaci v době, kdy smlouvy uzavírala, a aby jí částky, které má platit, ponížil tak, aby to bylo férové. Současně požádala o poskytnutí možnosti splácet dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně. 3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku [číslo] zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 840 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (celkem tedy částku 10 440 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 190 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce [číslo]). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 800 Kč. 4. Ve vazbě k nároku [číslo] soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 240 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč (celkem tedy částku 27 840 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce [číslo]). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 6 880 Kč. 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo ve vazbě k nároku [číslo] v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaná žije v [anonymizováno], nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnaná jako dělnice u společnosti [právnická osoba], [obec]. Její měsíční příjmy představuje mzda ve výši 15 000 Kč, měsíční výdaje činí 8 700 Kč (3 000 Kč nájem/inkaso, 3 700 Kč výdaje na domácnost a 1 800 Kč splátky/půjčky/alimenty, 200 Kč výdaje na telefon). V části nazvané dokumenty k ověření jsou uvedeny výplatní pásky [číslo] a [číslo], pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva/ubytovací smlouva (karta zákazníka ze dne [datum]). Ve vazbě k nároku [číslo] bylo v žalobkyní předložené listině nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaná žije v podnájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnaná jako [anonymizováno] u společnosti [právnická osoba], [obec]. Její měsíční příjmy představuje mzda ve výši 14 800 Kč, měsíční výdaje činí 4 700 Kč (3 700 Kč výdaje na domácnost, 800 Kč splátky/půjčky/alimenty, 200 Kč výdaje na telefon), nájem/inkaso hradí žalované zaměstnavatel. V části nazvané dokumenty k ověření je uvedena pouze pracovní smlouva/ŽL s poznámkou„ zaměstnána [datum] (karta zákazníka ze dne [datum]). 6. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalované, zejména výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou. Žádné relevantní listiny (vyjma karet zákazníka) však žalobkyní označeny a předloženy nebyly. Žalovaná uvedla, že při uzavírání půjček nějaké doklady ohledně svých příjmů dokládala, zda to poskytovatel půjčky zkoumal, neví. V té době se stěhovala s tehdejším přítelem do nového bytu, platili za nájem a inkaso 11 000 Kč. Nájemní smlouvu nebo doložení nákladů na bydlení od ní poskytovatel půjčky nevyžadoval (účastnický výslech žalované ze dne [datum]). 7. [právnická osoba] pohledávky za žalovanou z obou smluv o půjčce postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). <i>8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovanou ze smluv o půjčce [číslo] [číslo] postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba] dopisem ze dne [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 11. Ačkoliv na obou předložených smlouvách o půjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že obě smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinn