19 C 364/2020-65 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 020 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 020 Kč za dobu od 11. 1. 2019 do zaplacení. V žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10. 1. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně posoudit její nárok na úhradu jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. 5. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou rámcovou smlouvu o úvěru ze dne 27. 11. 2018, dle které se [právnická osoba], [IČO], zavázala zprovoznit klientovi uživatelský účet, ze kterého mohl provádět správu svých údajů. Jednotlivé smlouvy o úvěru se budou uzavírat v souladu s podmínkami sjednanými v rámcové smlouvě písemně distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. K úplnému zprovoznění uživatelského účtu je vyžadováno: zadání přístupových údajů, a to uživatelského jména a hesla zaslaných klientovi na adresu elektronické pošty klienta a na telefonní číslo klienta, uhrazení odměny za vytvoření uživatelského účtu – zaslání částky ve výši 1 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně pod variabilním symbolem, který bude právním předchůdcem žalobkyně sdělen prostřednictvím uživatelského účtu, a s poznámkou, kde klient uvede své rodné číslo a text„ Souhlasim s RSU“, a uzavření rámcové smlouvy o úvěru v tištěné formě. Dále byla žalobkyní předložena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] ze dne 27. 11. 2018, která rovněž nebyla žalovaným podepsána. 6. Dne 27. 11. 2018 byla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána částka 5 000 Kč od [právnická osoba] [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 postoupila žalobkyni, k čemuž předložila předmětnou smlouvu včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Žalovaný žalovanou částku nevrátil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2020. 7. Z rámcové smlouvy o úvěru vyplývá, že předpokladem poskytnutí úvěru je zprovoznění uživatelského účtu na webových stránkách [anonymizováno] vyplněním požadovaných údajů, zadáním uživatelského jména a hesla, uhrazením odměny ve výši 1 Kč pod právním předchůdcem žalobkyně sděleným variabilním symbolem spolu se zprávou pro příjemce, v níž je uvedeno rodné číslo klienta a text„ Souhlasím s RSU“ (čl. 4 rámcové smlouvy o úvěru). Jednotlivé smlouvy o úvěru se uzavírají (čl. 5 rámcové smlouvy o úvěru), prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. 8. Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně byly vyplněny registrační údaje žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že na účet právního předchůdce žalobkyně byla připsána platba ve výši 1 Kč s variabilním symbolem sděleným právním předchůdcem žalobkyně a s poznámkou, v níž mělo být uvedeno rodné číslo žalovaného a text„ Souhlasím s RSU“. Žalobkyně pak v řízení dále neprokázala, že žalovaný uživatelský účet sdělením hesla a uživatelského jména zprovoznil a v něm prostřednictvím formuláře požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně následně akceptoval. Žalobkyně tedy uzavření rámcové smlouvy o úvěru ani jednotlivé smlouvy o úvěru neprokázala. Neprokázala-li žalobkyně, že byl dodržen postup vyplývající z úvěrové smlouvy a že smlouva byla v ní předpokládaným způsobem uzavřena, neprokázala, že žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. 9. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. <i>10. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně. Na jistině žalobkyně požadovala částku 5 000 Kč, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení této částky. 15. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení neprokázala odeslání výzvy k úhradě dlužné částky žalovanému, žalovaný tak byl k zaplacení dlužné částky vyzván nejpozději žalobou, jež mu byla doručena 14. 1. 2021. Splatnost bezdůvodného obohacení pak nastala bez zbytečného odkladu, tj. následující den 15. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku k tomuto datu neuhradil, počínaje dnem 16. 1. 2021 je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 020 Kč za dobu od 11. 1. 2019 do zaplacení, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení až od 16. 1. 2021, soud zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení až od tohoto data, a to v zákonné výši 8,25 % ročně a pouze z přiznané částky 5 000 Kč. 16. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 16. 1. 2021 do zaplacení (výrok I.). 17. Ve zbytku, tj. ohledně částky 1 020 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 020 Kč za dobu od 11. 1. 2019 do 15. 1. 2021, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 020 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 18. Pro úplnost soud dodává, že [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 postoupila v souladu s § 1879 o. z. žalobkyni, čímž byla dána její aktivní legitimace v tomto řízení. 19. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí