26 C 69/2021-31 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u podepsaného soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 679 Kč s tím, že kontrolou odběrného místa elektřiny žalovaného na adrese [obec a číslo] (dále jen„ Odběrné místo“) bylo zjištěno, že žalovaný se bez řádně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny připojil k elektroměru a odebíral elektřinu z distribuční soustavy spravované žalobkyní, čímž byla naplněna podstata neoprávněného odběru dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., v účinném znění. Ačkoli byla smlouva o dodávce elektřiny pro dané odběrné místo již ukončena, a to ke dni [datum], při kontrole provedené dne [datum] bylo zjištěno, že odběrné místo je po neoprávněném připojení k síti pod napětím. Žalovaná částka 37 679 Kč podle žaloby představuje náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, stanovenou v souladu s příslušnými právními předpisy a cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu za dobu od [datum] do [datum] ve výši 31 139,60 Kč bez DPH, tj. 37 679 Kč včetně DPH. Uvedenou částku žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu znovu dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 3. Dne [datum] provedla žalobkyně kontrolu Odběrného místa z důvodu, že Odběrné místo je bez platné obchodní smlouvy, kdy poslední právní vztah byl ukončen dne [datum] se stavem VT 24 819 kWh, NT 28 339 kWh. Elektroměr byl demontován dne [datum] se stavem VT 28 299 kWh, NT 31 273 kWh. (viz protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum], Zápis o provedené kontrole ze dne [datum]). Žalobkyně stanovila výši náhrady škody za neoprávněný odběr v trvání 133 dnů a stavu spotřeby změřené na elektroměru ve výši 6 414 kWh postupem dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve výši 31 139,60 Kč bez DPH (viz Podklady pro výpočet výše škody na č. l. 6). Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný uznání dluhu a dohodu o náhradě škody, kterou žalovaný uznal výši škody ve výši 31 139,61 Kč bez DPH a zavázal se uvedenou částku spolu s DPH zaplatit na účet žalobkyně v termínu stanoveném jako termín splatnosti na faktuře, kterou za způsobenou škodu žalobkyně vystaví. Pro případ neuhrazení faktury i přes zaslané upozornění byla žalobkyně oprávněna dlužnou částku vymáhat soudní cestou (viz uznání dluhu a dohoda o náhradě škody). Fakturou (daňovým dokladem) [číslo] ze dne [datum], jejíž přílohou byl rozpis jednotlivých položek faktury, žalobkyně doúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie ve výši 37 679 Kč (31 139,61 Kč bez DPH) s datem splatnosti dne [datum] (viz faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný ničeho neuhradil ani na zaslané avízo ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] (viz avízo [číslo]), ani na zaslané avízo ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], ačkoliv byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky (viz avízo [číslo]). <i>4. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl (odst. 1 písm. a)). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2).</i> <i>5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>7. Podle § 1968 první věty o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>8. Podle § 1970 zákona o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 10. Žalobkyně v řízení prokázala, že s účinností ke dni [datum] došlo k ukončení smluvní dodávky elektřiny do Odběrného místa, přičemž k demontáži elektroměru v Odběrném místě došlo až dne [datum]. V mezidobí došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., která je zákonem zakázána (§ 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.). Porušením tohoto zákazu žalovaný způsobil žalobkyni škodu, kterou žalobkyně stanovila v souladu s § 9 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, na částku 37 679 Kč vč. DPH. Dne [datum] žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše uznal, pročež se v souladu s § 2053 o. z. uplatní vyvratitelná právní domněnka, že dluh k okamžiku učinění tohoto prohlášení v uvedené výši existoval. 11. Splatnost vyčíslené škody za neoprávněnou distribuci a odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 37 679 Kč nastala v souladu s dohodou stran sporu ze dne [datum] na základě vystavené faktury (daňového dokladu) [číslo] dne [datum]; neuhrazením dlužné částky v termínu splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího do prodlení ([datum]) a žalobkyni vznikl nárok domáhat se úhrady dlužné částky soudní cestou. Jelikož žalovaný dlužnou částku 37 679 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku svým rozhodnutím. 12. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku k datu splatnosti, tj. do [datum], ode dne následujícího až do zaplacení vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 8,25 % ročně), který žalobkyně žalobou řádně uplatnila. Soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil vedle dlužné jistiny též požadovaný zákonný úrok z prodlení. 13. Soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 14. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal úhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady tvoří uhrazený soudní poplatek 1 884 Kč a dva režijní paušály po 100 Kč za předžalobní upomínku a písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. v platném znění, celkem tedy dalších 200 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení tedy činí celkem částku 2 084 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit přímo žalobkyni (výrok II.). 15. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.