28 C 16/2021-24 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž odvolání není přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 255 Kč představující dlužné pojistné a částky 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1 255 Kč od 10. 3. 2020 z titulu pojistné smlouvy [číslo]. 3. V souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání s počátkem pojištění 7. 11. 2018 na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 926 Kč čtvrtletně (pojistná smlouva ze dne [datum]). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 7. 11. 2019, žalobkyní byl vyzván k zaplacení do 9. 3. 2020 a současně upozorněn na možný zánik pojištění, nebude-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě zaplaceno (výzva k zaplacení ze dne 13. 1. 2020). Žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě nezaplatil, proto pojištění zaniklo ke dni 9. 3. 2020. K okamžiku zániku pojištění evidovala žalobkyně na pojistném dluh ve výši 1 255 Kč (dopis ze dne 19. 3. 2020). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pojistného ve výši 1 255 Kč a nákladů za upomínání ve výši 200 Kč (předžalobní upomínka ze dne 27. 4. 2020 a ze dne 29. 7. 2020, podací arch, sledování zásilek). 5. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalobkyni pojistný kmen zahrnující veškeré pojistné smlouvy uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně v oblasti životního a neživotního pojištění (notářský zápis ze dne [datum]). 6. Při právní posouzení skutkového stavu se soud nejdříve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla s účinností ke dni [datum] pojistný kmen zahrnující veškeré pojistné smlouvy uzavřené v oblasti životního a neživotního žalobkyni, v důsledku čehož žalobkyně vstoupila v souladu s § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, do všech práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně souvisejících s převedeným pojistným kmenem. Žalobkyně je tak aktivně legitimována vystupovat jako účastník řízení na straně žalující. 7. Soud dále uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením pojistné smlouvy v souladu s § 2758 odst. 1 a násl. a § 2861 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), závazkový vztah. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě specifikovaná, a žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně sjednané pojistné. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když neuhradil pojistné splatné dne 7. 11. 2019. V souladu s § 2804 o. z. zaniklo pojištění marným uplynutím lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného dne 9. 3. 2020. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení pojistného za období od 7. 11. 2019 do 9. 3. 2020 ve výši 1 255 Kč. 8. Pokud se žalobkyně v řízení domáhala též zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky jakožto příslušenství pohledávky ve výši 200 Kč, tento nárok soud neshledal důvodným, neboť žalobkyně svůj tvrzený nárok náležitě neprokázala. Soud však nadto uvádí, že i kdyby žalobkyně náležitě svůj nárok prokázala, jedná se v posuzované věci o spotřebitelskou smlouvu. Smluvní ujednání akcesorické povahy, zakládající povinnost žalovanému jako spotřebiteli platit, nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud ex lege nepřihlíží v souladu s § 1815 o. z. ve spojení s § 1813 věty první o. z. (srov. analogicky nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 9. Dnem následujícím po splatnosti lhůtního pojistného se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni vzniklo právo požadovat úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky 1 255 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1 255 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalobu co do částky 200 Kč jako nedůvodnou zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 86,2 %, a neúspěšná co do 13,8 % hodnoty sporu počítáno z celého předmětu sporu včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a proto má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění svého práva v rozsahu 72,4 % Náklady řízení žalobkyně představuje soudní poplatek 400 Kč; odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) 3 x 200 Kč; náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč, z čehož činí 72,4 % částku 1 078 Kč. 12. Náklady řízení ve výši 1 078 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.