36 C 316/2021-80 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 221,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly dispozice ke smlouvě, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr [anonymizováno] s výší úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Banka proto využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr ke dni 18. 2. 2020 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 26 221,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny za dobu od 24. 4. 2020 do 28. 1. 2021 v kapitalizované výši 2 010,40 Kč a za navazující období jdoucí od 29. 1. 2021 do zaplacení a dále úrok ve výši 17,90 % ročně z jistiny 26 221,71 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, jejíž součástí byly dispozice, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut povolený debetní zůstatek [anonymizováno], na základě kterého banka umožnila klientovi čerpat peněžní prostředky z běžného korunového účtu až do výše debetního zůstatku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit výši povoleného limitu s tím, že pokud překročí výši povoleného limitu a tento stav nenapraví ani po doručení písemné upomínky banky, byla banka oprávněna zrušit povolený limit a převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, a to ke dni zrušení povoleného limitu. Úroková sazba činila 17,90 % p.a. (smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb). 4. Vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek [anonymizováno] (překročení povoleného limitu) banka sdělila žalovanému, že s okamžitou účinností zrušila povolený limit [anonymizováno] a dluh ve výši 30 966,56 Kč z běžného účtu převedla na nově otevřený úvěrový účet a následně uvedený dluh prohlásila za splatný ke dni 18. 2. 2020 (ukončení poskytování [anonymizováno] k běžnému účtu ze dne [datum], oznámení o otevření úvěrového účtu ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu, oznámení o zesplatnění ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). 5. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Ke dni 25. 1. 2021 činila dlužná jistina po splatnosti 26 221,71 Kč a dlužný úrok z prodlení po splatnosti 2 010,40 Kč (výpis z úvěrového účtu ze dne [datum]). <i>6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.</i> <i>7. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků třetí částí obchodního zákoníku.</i> <i>8. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se věřitel smlouvou o úvěru zavazuje poskytnout na požádání dlužníka v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 10. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena podle § 497 obchodního zákoníku smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit dohodnuté úroky ve výši 17,90 % ročně. Jelikož povolený debet žalovaný přečerpal, banka využila svého dohodnutého oprávnění a úvěr ke dni 18. 2. 2020 zesplatnila. Žalobkyni, na kterou byla následně pohledávka za žalovaným postoupena, tak podle § 497 obchodního zákoníku svědčilo právo na zaplacení částky ve výši 26 221,71 Kč (dlužná jistina), k jejíž zaplacení soud žalovaného zavázal. 11. V souvislosti s čerpáním úvěru žalobkyni dále podle § 497 obchodního zákoníku náleželo právo na zaplacení dohodnutého úroku ve výši 17,90 % ročně. Žalobkyně domáhala zaplacení 17,90% p.a. úroku za období od 29. 1. 2021 do zaplacení z nesplacené jistiny. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a žalobkyni takto požadovaný úrok přiznal. 12. Nesplacený úvěr byl splatný dne 18. 2. 2020. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti s její úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 10 % ročně). Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení pouze za dobu od 24. 4. 2020 kapitalizovaný do 28. 1. 2021 částkou 2 010,40 Kč, soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období v kapitalizované výši 2 010,40 Kč a dále za navazující období jdoucí od 29. 1. 2021 do zaplacení z jistiny 26 221,71 Kč v zákonné výši 10 % ročně. 13. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 321 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 050 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 14. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 C 232/2021, 36 C 292/2021 a 38 C 253/2021). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2016, č.j. 27Co 221/2015-104). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s doplněním rozhodných skutečností podáním ze dne [datum], neboť tyto skutečnosti měly být uvedeny již v žalobě a z tohoto pohledu tak bylo jejich doplňování samostatným úkonem zástupce žalobkyně shledáno jako neúčelné. 15. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.