38 C 323/2020-89 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 061,72 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 4 122 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 2 994 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 316 Kč za dobu od 29. 4. 2020 do zaplacení, dále částky ve výši 745,72 Kč představující smluvní pokutu po zesplatnění a úroku ve výši 90,85 % ročně z částky 3 568,55 Kč za dobu od 29. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 39 571 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 140,06 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 374 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2018. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo ke dni 27. 4. 2020 k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil částku ve výši 28 854 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 140,06 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 374 Kč splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A smlouvy). V bodě 2.1 smlouvy bylo uvedeno, že úroky se počítají jako efektivní úroková míra, když v každém kalendářním měsíci se bere v potaz přesný počet dnů v měsíci s tím, že délka každého roku je 365 dnů. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 39 571,20 Kč. Dle bodu 4.1 smlouvy se klienti zavazují vrátit poskytovateli poskytnutý úvěr a zaplatit mu sjednané úroky za poskytnutí úvěru v dohodnutých měsíčních splátkách. V bodě 4.2 smlouvy bylo uvedeno, že úvěr se splácí anuitními splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. V bodě 6.1 smlouvy si smluvní strany dohodly, že v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel právo vůči klientům na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další náhradu těchto nákladů nevzniká. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dle bodu 6.3 smlouvy jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají se okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 části B) smlouvy. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Poskytovatel je povinen klienty před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jim k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (smlouva o úvěru ze dne [datum]). 4. Žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč dne [datum] bezhotovostním převodem na číslo účtu [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě (smlouva o úvěru ze dne [datum], doklad o vyplacení úvěru, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Podle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný částku ve výši 28 854 Kč (karta klienta). 5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil kód příznaku žalovaného 16 bodů znamenající, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná. Žalovaný měl tedy v uvedeném systému negativní příznak. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy podepsal žalobkyní předpřipravené formulářové prohlášení klienta, v němž mimo jiné uvedl, že si je vědom sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný na dobu určitou a jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 22 000 Kč, což v zásadě odpovídá předloženým dokladům o příjmech. Žalobkyně soudu předložila pracovní smlouvu ze dne [datum], ze které vyplývá, že žalovaný má sjednaný pracovní poměr na dobu určitou do 31. 8. 2018. Dále žalobkyně předložila výplatní pásky žalovaného za měsíce leden 2018 až březen 2018 a částečné výpisy z účtu žalovaného ze dne 8. 3. 2018 a 9. 4. 2018, který potvrzuje výši příjmu za únor 2018 ve výši 21 798 Kč a za březen 2018 ve výši 22 098 Kč. Dále byla předložena kopie občanského průkazu žalovaného, z níž vyplývá, že žalovaný je ženatý, má jedno dítě a že jeho trvalý pobyt se nachází na adrese [adresa žalovaného]. V kolonce doplňující údaje je v hodnotícím formuláři uvedeno, že žalovaný je ženatý, ale s manželkou nežije ve společné domácnosti. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 3 410 Kč s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula. U počtu dětí v domácnosti je uvedeno 1 a výdaje na děti 2 000 Kč. U spoření, splátek a ostatních výdajů (jako doprava, kurzy a záliby) je uvedena nula. Žalovaný mezi svými výdaji uvedl pouze splátky u [právnická osoba] ve výši 3 938 Kč a náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč, což obvyklým výdajům samostatně žijící osoby za bydlení neodpovídá, proto měly být tyto výdaje zdůvodněny a doloženy (viz poznámka„ inkaso nedoloženo“). Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly. <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschop