41 C 5/2021-24 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je zaplacení dlužných televizních poplatků žalovaným za měsíce říjen 2017 až leden 2020 (28 x 135 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení pro nezaplacení televizního poplatku včas, a to od prvního dne prodlení do 15. 10. 2020 včetně v kapitalizované výši 633,02 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud skutkově uzavřel, že žalovaný v prohlášení poplatníka televizních poplatků přihlásil televizní přijímač v měsíci prosinci [rok], přičemž televizní přijímač dosud nebyl odhlášen (viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení České pošty s. p.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedených dlužných televizních poplatků dopisem ze dne 15. 3. 2020 (viz dopis ze dne 15. 3. 2020, kopie obálky). 5. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) a pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 6. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 8. Dle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí [částka]. 9. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. 10. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 12. Dle § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procesních bodů. 15. Žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku v měsíci prosinci [rok] a tuto skutečnost oznámil žalobkyni v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost platit žalobkyni jako provozovateli vysílání televizní poplatek vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to za měsíce říjen 2017 až leden 2020 včetně (28 x 135 Kč) dle § 5 odst. 1, § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 348/2005 Sb. Tuto svou povinnost nesplnil žalovaný ani k výzvě žalobkyně ve stanovené přiměřené lhůtě. Pročež žalobkyni vzniklo právo domáhat se svého nároku na zaplacení televizních poplatků za uvedená období vůči žalovanému včetně úroku z prodlení u soudu podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Nezaplacením dlužných částek v zákonné lhůtě se žalovaný dostal dnem následujícím po jejich splatnosti (16. dne v příslušném měsíci, za nějž nezaplatil televizní poplatek) do prodlení se zaplacením poplatku dle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. a § 1968 věty první občanského zákoníku. Pročež žalobkyni vzniklo taktéž právo domáhat se na žalovaném vedle dlužné pohledávky i příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku), tedy zákonného úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně požadovala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků ve výši 135 Kč od prvního dne prodlení žalovaného se zaplacením vždy jen do 15. 10. 2020 včetně, a to ve prospěch majetkového cenzu žalovaného. 16. Vzhledem ke shora uvedenému, při vázanosti žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř., pak soud žalobnímu nároku jako důvodnému vyhověl v celém rozsahu. 17. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení a byla v řízení zcela úspěšná, má tedy právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč, - paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně 100 Kč za jeden úkon právní služby (žalobu) dle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem na náhradě nákladů řízení částka 500 Kč, a to s odkazem na znění nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11 a nálezu Ústavní soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, kdy po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby hradil náklady řízení žalobkyně, která se v typově jednoduché právní věci, zahájené„ formulářovou“ žalobou, nechala zastupovat advokátem, třebaže disponuje vlastním právním oddělením a agendu televizních poplatků si sama spravuje a činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků si může zabezpečovat sama. Pokud si žalobkyně zvolila možnost být v této jednoduché věci zastoupena advokátem, je to sice její právo, na druhou stranu ale nelze takto náhradu nákladů řízení za právní zastoupení aplikovat jako svým způsobem sankční mechanismus vůči žalovanému a zneužívat tak svých práv v rozporu s § 2 o. s. ř. 18. Náklady řízení jsou splatné dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. 19. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).