46 C 9/2021-36 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 246 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 246 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“) s počátkem pojištění dne 19. 8. 2019 a s pojistným ve výši 1 153 Kč, splatným čtvrtletně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 19. 11. 2019, a to ani na písemnou upomínku ze dne 9. 1. 2020, pročež pojištění zaniklo dne 26. 2. 2020. Žalobkyně se domáhá pojistného za období od 19. 11. 2019 do 25. 2. 2020 ve výši 1 246 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobkyně, prostřednictvím zprostředkovatele epojisteni.cz, vygenerovala návrh Smlouvy, kde jako smluvní strana měl vystupovat žalovaný, u něhož jako kontaktní e-mail byl uveden [email]“. Předmětem návrhu bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k vozidlu tov. zn. Škoda Fabia, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byla [jméno] [příjmení], a asistenční služby; navržený počátek pojištění měl nastat dne 19. 8. 2019 v 12:56 a pojištění mělo trvat na dobu neurčitou. Roční pojistné bylo navrženo ve výši 4 612 Kč, splatné čtvrtletně ve výši 1 153 Kč. Nedílnou součást návrhu Smlouvy tvořily mj. Pojistné podmínky žalobkyně (dále jen„ VPP“). V návrhu bylo uvedeno, že ke vzniku pojištění dojde připsáním pojistného ve výši 1 153 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] nejpozději do 24. 8. 2019 (viz Smlouva). Dle čl. 3 písm. VPP na základě žádosti o sjednání pojištění bude pojistníkovi předložena nabídka smlouvy, která může být předložena i prostředky komunikace na dálku (např. po telefonu nebo přes internet). V případě, že pojistník s nabídkou souhlasí, uhradí první splátku pojistného ve výši a termínu ujednaném ve Smlouvě; přijetí nabídky jiným způsobem než zaplacením pojistného je vyloučeno. Smlouva je uzavřena okamžikem zaplacení první splátky pojistného ve výši a termínu ujednaném ve Smlouvě na účet žalobkyně, kdy okamžikem zaplacení je připsání platby ujednané první splátky pojistného na účet žalobkyně, přičemž pojištění vzniká dnem a hodinou uvedenou ve Smlouvě jako počátek pojištění. O uzavření smlouvy bude žalovaný informován zasláním pojistky na korespondenční adresu (viz VPP). Dne 26. 8. 2019 došlo k připsání částky 1 153 Kč od paní [jméno] [příjmení] na účet žalobkyně (viz výpis z účtu na č. l. 30). 5. K výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne 7. 1. 2021, č. j. 46 C 9/2021-23, aby žalobkyně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě mj. v otázce, jakým způsobem ověřila totožnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že totožnost žalovaného ověřena nebyla, neboť provedení identifikace žadatele o pojištění není výslovnou povinností pojistitele, zároveň to žalobkyně nepokládá za relevantní, jelikož žadatel o pojištění je při sjednávání smlouvy povinen uvést celou řadu údajů o osobě pojistníka pojištěného, jako je např. rodné číslo, dále údajů o vozidle včetně VIN kódů, z čehož lze usuzovat, že žadatel je danou osobou a má skutečný pojistný zájem o pojištění vozidla, ke kterému disponuje sdělenými údaji. Jelikož se ověření totožnosti žalovaného, tedy že žalobkyně skutečně jednala s žalovaným, nepodávalo z žádného provedeného důkazu, kdy samotné uvedení osobních údajů ve Smlouvě je v tomto ohledu zjevně nepostačující, vyšel soud v souladu s tvrzeními žalobkyně ze zjištění, že totožnost žalovaného neověřovala. 6. Dle své vnitřní evidence neobdržela žalobkyně pojistné za období od 19. 11. 2019 do 18. 2. 2020, jakož i pojistné splatné dne 19. 2. 2020 (viz platební bilance na č. l. 28). Dopisem ze dne 9. 1. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 1 153 Kč do 25. 2. 2020 s upozorněním, že v případě nezaplacení dlužného pojistného pojištění ke dni 26. 2. 2020 zanikne (viz výzva ze dne 9. 1. 2020). Dopisem ze dne 2. 3. 2020 informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného ke dni 25. 2. 2020 a vyzvala jej k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 246 Kč nejpozději do 16. 3. 2020 (viz dopis ze dne 2. 3. 2020). Žalovaný nezaplatil ničeho ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 25. 5. 2020 (viz předžalobní upomínka vč. podacího archu a sledování zásilek). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>8. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>9. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>10. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> 11. Z hlediska právního posouzení má soud za to, že dne 19. 8. 2019 nedošlo k uzavření Smlouvy, která měla být smlouvou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k předmětnému vozidlu dle zákona č. 168/1999 Sb., leč pouze k učinění návrhu na uzavření Smlouvy, kdy k uzavření Smlouvy mělo dojít zaplacením prvního pojistného ze strany žalovaného, a to ve lhůtě do 24. 8. 2019. K zaplacení prvního pojistného sice skutečně došlo, a sice dne 26. 8. 2019, tj. ve stanovené lhůtě, neboť dnem 24. 8. 2019 byla sobota, ale soud nemá za to, že souhlas se smlouvou vyjádřil právě žalovaný. Uvedená platba byla totiž uhrazena nikoliv žalovaným, nýbrž [jméno] [příjmení]. Soud nedohlédl od toho, že [jméno] [příjmení] byla vlastníkem a provozovatelem vozidla, k němuž se mělo pojištění vztahovat, přičemž kontaktní údaje žalovaného (přinejmenším uvedený e-mail [email]) se rovněž zjevně vztahovaly k ní. Jestliže přitom žalobkyně neověřovala totožnost žalovaného, že právě on s žalobkyní Smlouvu uzavřel, přičemž nevyšlo najevo, že by [jméno] [příjmení] byla oprávněna jednat za žalovaného, pak má soud za to, že nebylo prokázáno uzavření Smlouvy právě mezi žalobkyní a žalovaným. K uvedenému lze podoktnout, že pro posuzovanou věc je nepodstatné, zdali byla ve skutečnosti uzavřena Smlouva alespoň mezi žalobkyní a paní [jméno] [příjmení] (například z důvodu jednání za žalovaného bez existence důvodu zákonného či smluvního zastoupení), a proto se soud touto otázkou blíže nezabýval. 12. Jelikož existence pojistného vztahu mezi žalobkyní a žalovaným založená Smlouvou nebyla v rámci provedeného dokazování prokázána, nezbylo soudu, aby žalobu v celém rozsahu pro nedůvodnost zamítl. 13. Pro úplnost soud podotýká, že ačkoliv je rozhodnutí soudu postaveno ve své podstatě na neunesení důkazního břemene, nenařizoval soud jednání ve věci, neboť žalobkyně, řádně zastoupená advokátem, byla transparentním postupem soudu dopředu vyzvána k doplnění tvrzení o tom, zdali ověřovala totožnost žalovaného, přičemž žalobkyně na tuto výzvu soudu reagovala tím, že požadovanou skutečnost negovala, tedy že totožnost žalovaného neposuzovala. Za dané situace by se trvání na požadavku ústního jednání jevilo jako čistě formalistické, kdy by toliko přineslo zvýšené náklady obou stran sporu bez adekvátního přínosu z hlediska ochrany jejích procesních práv. <b>Náklady řízení</b> 14. Žalovaný byl ve věci zcela procesně úspěšný a má tak dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).