11 C 180/2021-98 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 10. 8. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 800 € a 6 666 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě prosby žalovaného tomuto poskytla částku 800 €, kterou jí měl vrátit, a dále se po něm domáhala částky 6 666 Kč za úhradu dovolené, kterou zaplatila mj. za žalovaného. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že si žádné peníze nepůjčil, když takovou částku poskytla žalobkyně své tehdejší zaměstnankyni, jež je přítelkyní žalovaného, jakožto částku na budoucí výdaje spojené s hlídáním dětí, a dále, že ubytování bylo nevyhovující a bylo domluveno, že za toto nebude platit ničeho, jelikož se on a jeho přítelkyně budou v průběhu dovolené starat o děti žalobkyně. 3. Soud ve věci rozhodl poprvé rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. 11. 2021, č. j. 11 C 180/2021-33, jímž žalobě v celém rozsahu vyhověl. 4. Žalovaný proti rozsudku podal odvolání, usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 18. 5. 2022, č. j. 59 Co 36/2022-54, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla soudu I. stupně vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil podepsanému soudu, aby zejména provedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], kdy dále upozornil na sdělení svědkyně [jméno] [příjmení], která mj. uvedla, že žalobkyně šla vybrat peníze pro ně, žalovaného, [jméno] [příjmení] a žalobkyni, což nekoresponduje s tvrzením, že žalovanému měla být dána celá částka 800 €, navíc svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, uvedl, že jeho manželka dávala peníze i panu [příjmení]. 5. Z doposud provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaný spolu s dalšími osobami odcestovali 26. 6. 2021 na dovolenou na [anonymizováno], z níž se vrátili 10. 7. 2021 (viz shodná tvrzení účastníků). Před odletem se na letišti v [anonymizováno] dotázala žalobkyně, zda někdo nepotřebuje také vybrat prostředky (viz shodně tvrzení žalobkyně, výslech Ing. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]), žalovaný o poskytnutí prostředků požádal s tím, že se s žalobkyní po návratu z dovolené vyrovná (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení] a Ing. [příjmení]). Žalobkyně poté vybrala 800 € (viz potvrzení o výběru). Předání peněz žalovanému byla přítomna Ing. [příjmení], jež ovšem neviděla, jaký obnos je žalovanému předáván (viz výpověď Ing. [příjmení]). Dále byl předání peněz přítomen i Ing. [příjmení], jenž byl přítomen i předání peněz panu [příjmení]. Ing. [příjmení] však rovněž neviděl, o jaký obnos šlo (viz výpověď Ing. [příjmení]). A. [příjmení] neviděla, komu žalobkyně peníze předávala, peníze žalobkyně však vybírala i pro ni (A. [příjmení]), pro žalovaného, J. [příjmení] a pro žalobkyni. Peníze vybrané na letišti žalobkyně nabídla [jméno] [příjmení] s tím, že jí je vrátí (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení]). Za dovolenou na [anonymizováno] zaplatila žalobkyně 85 000 Kč (viz potvrzení banky), za dovolenou měli účastníci žalobkyni zaplatit (viz výpověď Ing. [příjmení]), za ubytování nechtěla žalobkyně peníze pouze po [anonymizováno]. [příjmení] (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení]). Dovolené se zúčastnila žalobkyně, její manžel, žalovaný, partnerka žalovaného (zaměstnankyně žalobkyně), dvě dcery žalobkyně, kamarádka žalobkyně (výslech Ing. [příjmení]), syn žalobkyně (viz výslech [anonymizováno]. [příjmení]), Ing. [příjmení] s partnerem a synem (viz výpověď Ing. [příjmení]). 6. Soud doplnil dokazování svědeckými výpověďmi [anonymizováno]. [příjmení], Ing. [anonymizována dvě slova]. [příjmení] a žalobkyně. Ing. [příjmení] uvedl, že peníze nepotřeboval, žalobkyni sdělil, že má peníze z dřívějších expedic. Nepamatuje si, že by někomu dalšímu žalobkyně vybírala peníze, peníze předávala žalovanému. Na dovolené bydlel Ing. [příjmení] v domě s žalovaným a [anonymizováno]. [příjmení], za dovolenou posílal žalobkyni za tři osoby 24 000 Kč (viz výpověď Ing. [anonymizováno]). [anonymizováno]. [příjmení] uvedla, že cena ubytování za druhý dům, který byl určen pro chůvu dětí žalobkyně a jejího partnera, byla 20 000 Kč za týden, tj. 40 000 Kč za dva týdny (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení]). [anonymizováno]. [příjmení] uvedla, že žalobkyně po ní nechtěla za dovolenou nic. Ptala se před dovolenou i na žalovaného, kolik má platit. Neví, proč částka není zaplacena (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení]). Žalobkyně pak v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že peníze si vybrat nepotřebovala, nabídla to ostatním, požádal ji žalovaný a tomuto předala 800 € (viz účastnický výslech žalobkyně). 7. Soud provedl dokazování také výpisem internetového bankovnictví, výpisem z účtu a e-mailovou komunikací, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění. <i>8. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 10. Z hlediska právního hodnocení soud uzavírá, že nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť ačkoliv má soud za prokázané, že žalobkyně skutečně předmětnou sumu, tj. částku 800 € z bankomatu na letišti v [anonymizováno] vybrala, nepodařilo se již žalobkyni prokázat, že tuto částku žalovanému i předala. V tomto ohledu se svědecké výpovědi sice ve většině případů shodují v tom, že o vybrání a zapůjčení hotovosti žalovaný žalobkyni požádal, dokonce se některé svědecké výpovědi shodují i v tom, že žalobkyně žalovanému peníze předávala, není však již postaveno najisto, o jakou částku se mělo jednat, neboť z některých svědeckých výpovědí vyplývá, že peníze měla žalobkyně vybírat pro více účastníků dovolené, a to včetně sebe. Některé výpovědi se navíc v tomto bodě i rozcházejí, kdy např. Ing. [příjmení], manžel žalobkyně, uvedl, že žalobkyně předávala peníze i Ing. [anonymizováno], avšak Ing. [obec] však převzetí peněz popřel. 11. Ohledně předání konkrétní částky pak hovořila pouze žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu, její slova, tedy že celou vybranou částku 800 € předala žalovanému, však již nikdo další nepotvrdil. Naopak z výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] vyplynulo, že peníze žalobkyně vybírala rovněž pro ni (pro [anonymizováno]. [příjmení]), pro sebe a pro [anonymizováno]. [příjmení], přičemž z provedeného dokazování zároveň nevyplývá, že by došlo k více výběrům z bankomatu, pročež logicky nemohla být celá částka 800 € předána žalovanému. Soud za této situace žalobkyni procesně poučil, a to nejprve usnesením ze dne 3. 6. 2022, č. j. 11 C 180/2021-59, a poté i při jednání soudu dne 30. 8. 2022 dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že dosud netvrdila a neoznačila důkazy k prokázání toho, že vybraná částka z bankomatu měla být určena výhradně pro žalovaného a že celá vybraná částka byla žalovanému předána, nicméně žalobkyně na tato poučení náležitým způsobem nereagovala. 12. Ve sporném řízení musí každá ze sporných stran v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. Břemenem tvrzení se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř., podle něhož ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Důkazní břemeno (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) v tomto ohledu představuje procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, který je určován výsledkem provedeného dokazování. Procesní smysl důkazního břemene vyniká především v takové důkazní situaci, kdy aktivní účastníci beze zbytku splní svou povinnost tvrzení i povinnost důkazní. Jeho pravým cílem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případ