19 C 33/2022-25 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 174 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 974 Kč za dobu od 3. 10. 2020 do zaplacení, jakožto dluhu z pojistné smlouvy [číslo] za období od 13. 6. 2020 do 1. 10. 2020. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, takže soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 6. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění vozidel. Předmětem pojištění bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] /pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla + pojištění skel/. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 13. 6. 2019 na dobu neurčitou. První pojistné bylo stanoveno na 9 767 Kč ročně a hrazeno mělo být vždy k 13. 6. příslušného roku (viz citovaná pojistná smlouva). Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 13. 6. 2020 a nereagovala ani na upomínku ze dne 11. 8. 2020, ve kterém byla upozorněna na zánik pojištění pro neplacení, pokud pojistné neuhradí do 30. 9. 2020 (viz citovaná výzva k zaplacení). Protože ani poté žalovaná dlužné pojistné neuhradila, uvedená pojistná smlouva k datu 1. 10. 2020 z důvodu neplacení pojistného skutečně zanikla (viz cit. upomínka a oznámení o zániku pojištění ze dne 16. 10. 2020). Za dobu trvání pojištění vznikl žalované dluh na pojistném za období od 13. 6. 2020 do 1. 10. 2020 ve výši 2 974 Kč a dluh na poplatcích za upomínku ve výši dalších 200 Kč (viz Všeobecné pojistné podmínky [anonymizována dvě slova] [rok] a sazebník poplatků), tj. dluh v celkové výši 3 174 Kč (viz výpočet dlužného pojistného, sazebník poplatků a nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Převodem pojistného kmene z 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene [právnická osoba] na žalobkyni (viz stejnopis Notářského zápisu [číslo jednací] ze dne 21. 12. 2019). Ani žalobkyni ale žalovaná dlužné pojistné neuhradila, a to ani na předžalobní upomínku ze dne 10. 6. 2021, zaslanou jí doporučeně poštou dne 11. 6. 2021 (viz citované upomínky, doklad o sledování zásilek a kniha pošty). <i>5. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>6. Podle § 2758 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2).</i> <i>7. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.</i> <i>9. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy.</i> <i>10. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnost zaniklo.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>13. Podle § 513 o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 14. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 6. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], tedy pojistná smlouva podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2758 a násl. o. z. Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění sjednaného ke dni od 13. 6. 2019. V ní se žalovaná jako pojistník zavázala hradit roční pojistné ve výši 9 767 Kč ročně a hrazeno mělo být vždy k 13. 6. příslušného roku. Uvedená pojistná smlouva ale zanikla ke dni 1. 10. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Tím ale nezanikla povinnost žalované hradit pojistné za celé žalované období trvání pojistného vztahu. Ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. a § 2782 odst. 1 o. z., totiž byla žalovaná povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. za celé období od 13. 6. 2020 do 1. 10. 2020, ve výši 2 974 Kč a také poplatky za upomínku výši 200 dalších Kč. Ve smyslu § 2782 o. z., totiž byla žalovaná povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Převodem pojistného kmene ze dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene [právnická osoba] na žalobkyni. Podle § 105b odst. 1 věta první zák. č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, tím žalobkyně jako přebírající pojišťovna vstoupila do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene. Tím je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu. Ani žalobkyni ale žalovaná dlužné pojistné neuhradila a částku 3 174 Kč jí stále dluží. 15. Nezaplacené pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaná neuhradila sjednané pojistné k datu jeho splatnosti, má žalobkyně právo též na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 2 974 Kč ode dne 3. 10. 2020 do zaplacení ve výši, která odpovídá v procentech součtu čísla osm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB platné k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předcházelo pololetí, v němž došlo k prodlení, tj. 8,25 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 16. Soud tedy žalobě ohledně částky 3 174 Kč i s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 974 Kč za dobu od 3. 10. 2020 do zaplacení vyhověl v celém rozsahu (výrok I. rozsudku). 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 13 a § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) a z 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přitom žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II. rozsudku). 18. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil žalované povinnost zaplatit dlužné částky do 3 dnů od právní moci rozsudku, když podmínky pro stanovení lhůty jiné neshledal.