19 C 400/2021-80 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 360 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ banka“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byl všeobecné obchodní podmínky (dále též„ VOP“) a sazebník banky. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat a současně hradit z nepovoleného debetního zůstatku zákonný úrok z prodlení. Jelikož nepovolený zůstatek nebyl vyrovnán, převedla banka pohledávku dne 1. 1. 2021 na evidenční účet pohledávek; k tomuto dni činil debetní zůstatek 4 360 Kč a úrok z prodlení 84,19 Kč; o tom byl žalovaný vyrozuměn výzvou ze dne 1. 1. 2021 a byl upozorněna na soudní vymáhání pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 byla pohledávka za žalovaným s účinností od 1. 5. 2021 postoupena na žalobkyni; k tomuto dni činila jistina 4 360 Kč a úrok z prodlení 204,05 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 21. 5. 2021. Žalovaný od převedení pohledávky na evidenční účet doposud ničeho neuhradil, ač k tomu byl vyzván upomínkou zaslanou dne 12. 7. 2021. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Banka a žalovaný uzavřeli dne 29. 5. 2002 smlouvu o sporožirovém účtu (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se banka žalovanému zavázala zřídit sporožirový účet. Součástí smlouvy byly VOP. Dle čl. 14 VOP měl žalovaný povinnost udržovat na svém účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí plateb dle jeho příkazů a ke krytí závazků vůči bance. Dle čl. 6 smlouvy není banka povinna provést platební příkaz klienta, není-li na účtu dostatek peněžních prostředků. Jestliže tak přesto učiní a klientovi vznikne debetní zůstatek na účtu, je banka oprávněna vyrovnat tento debetních zůstatek z prostředků připsaných na účet klienta. Pokud nelze vyrovnat debetní zůstatek tímto způsobem, je klient povinen tento debetní zůstatek vyrovnat na základě písemné výzvy banky. Banka je oprávněna účtovat si z debetního zůstatku sankční úrok ve výši stanovené ve Sdělení banky platném v den vzniku debetního zůstatku. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, a vzhledem k tomu, že ani po několika upomínkách nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu žalovaného, banka ke dni 2. 1. 2021 pohledávku převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 1. 2021, kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Ke dni převodu činila dlužná částka 4 445,18 Kč a skládala se z nepovoleného přečerpání ve výši 4 360 Kč a z řádných úroků a úroků z prodlení ve výši 85,18 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 včetně jejích příloh byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení nabylo účinnosti ke dni 1. 5. 2021 a bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 21. 5. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 4 635,99 Kč, přičemž výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. 5. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Banka postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o účtu s účinností ke dni 1. 5. 2021 na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Banka oznámila žalovanému změnu v osobě věřitele dopisem ze dne 21. 5. 2021. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 6. Soud při právním hodnocení vycházel ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), a ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), účinných do 31. 12. 2013 s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměry vzniklé, jakož i práva a povinnosti z porušení smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. 7. na jejímž základě se zavázala zřídit od určité doby v určité měně účet pro žalovaného, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby, ve stanovených případech (i bez souhlasu žalovaného) také tehdy, není-li na účtu dostatek finančních prostředků (§ 711 obch. zák., čl. 10 VOP). 8. Banka uzavřela s žalovaným v souladu s ust. § 708 a násl. obch. zák. smlouvu o běžném účtu, na jejímž základě se banka zavázala zřídit žalovanému účet a poskytovat finanční služby. Banka splnila svou smluvní povinnost tím, že pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [bankovní účet]. Banka však z důvodu nepovoleného debetního zůstatku dne 2. 1. 2021 smlouvu dle § 715 odst. 3 obch. zák. vypověděla, čímž zanikl účet č. [bankovní účet]. V souvislosti s tím vznikl bance nárok na vypořádání pohledávek a dluhů týkajících se účtu. Dluh žalovaného související s účtem byl vyčíslen na částku 4 445,18 Kč sestávající z dlužné jistiny 4 360 Kč a z úroků z prodlení ve výši 84,19 Kč a žalovaný byl dopisem ze dne 3. 1. 2021 vyzván bankou k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný svůj dluh nesplnil a do dnešního dne dlužnou jistinu ve výši 4 360 Kč neuhradil, zavázal jej ke splnění této povinnosti soud svým rozhodnutím. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh na výzvu banky ani žalobkyně neuhradil, dostal se s úhradou dlužné částky do prodlení, pročež žalobkyni podle § 517 odst. 2 obč. zák. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu do 1. 5. 2021 (postoupení pohledávky) svědčí žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 204,05 Kč. Rovněž tak soud žalovaného zavázal k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 4 360 Kč za dobu od 2. 5. 2021 do zaplacení. 10. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v účinném znění), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) po 200 Kč, náhradě hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a v 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 12. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.