26 C 177/2022-24 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení je zaplacení náhrady nákladů ve výši 1 719 Kč vzniklých žalobci v souvislosti s převozem žalované služebním vozem [anonymizována dvě slova] [obec] k ošetření do [anonymizováno] záchytné stanice v [obec] dne 29. 3. 2021 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 719 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení. 3. Soud skutkově z provedeného dokazování listinami uzavřel, že dne 29. 3. 2021 v 11.38 hodin na ul. [ulice] na schodišti vedoucím od parkoviště u [anonymizováno] ve [obec] byla nalezena žalovaná, a to ve stavu silné podnapilosti, kdy nebyla schopna se pohybovat ani komunikovat. Následně byla žalované hlídkou policie provedena dechová zkouška přístrojem [příjmení] s výslednou hodnotou 3,97 promile alkoholu v dechu (událost ze dne 29. 3. 2021). Z důvodu obavy o život a zdraví žalované byla na pokyn přivolaného lékaře rychlé záchranné služby eskortována žalovaná hlídkou [anonymizována dvě slova] [obec] do [anonymizováno] záchytné stanice v [obec] (událost ze dne 29. 3. 2021, žádost o umístění osoby do PZS [číslo jednací]). 4. Cesta do [anonymizováno] záchytné stanice v [obec] byla konána ze [obec] do [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 74 km osobním automobilem žalobce [značka automobilu] [registrační značka] s kombinovanou spotřebou motorové nafty 9,6 l [číslo] km. Při sazbě základní náhrady 4,40 Kč km podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. byla paušální náhrada za použití vozidla vypočtena na částku 325 Kč; při ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč 1 l podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., byla náhrada za spotřebované pohonné hmoty vypočtena na částku 194 Kč; cestovné žalobce tedy činilo částku 519 Kč (technický průkaz vozidla, výpočet cestovních náhrad ze dne 25. 1. 2021). 5. Vzhledem k znečištění interiéru vozidla žalovanou bylo vozidlo předáno žalobcem k vyčištění a desinfekci (faktura [číslo] ze dne 7. 5. 2021, Usnesení Rady [územní celek] ze dne [datum]). [příjmení] za tento úkon ve výši 1 200 Kč spolu s cestovními náhradami ve výši 519 Kč byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 8. 4. 2021 (faktura [číslo] ze dne 8. 4. 2021). 6. Dopisem ze dne 1. 6. 2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 1 719 Kč do pěti dnů ode dne doručení výzvy. Následně dne 8. 12. 2021 byla žalovaná k úhradě vyzvána výzvou před podáním žaloby (výzva k zaplacení ze dne 1. 6. 2021, výzva před podáním žaloby ze dne 8. 12. 2021, kopie vrácené zásilky). <i>7. Právně soud věc pod ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 373/2011 Sb.“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“).</i> 8. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. <i>9. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.</i> <i>10. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.</i> 11. Žalovaná dne 29. 3. 2021 v podnapilém stavu vykonávala činnost, při níž sebe bezprostředně ohrožovala na životě, byla proto povinna podrobit se orientačnímu vyšetření na ovlivnění alkoholem. Při orientačním vyšetření na ovlivnění žalované alkoholem, provedeným příslušníkem [anonymizována dvě slova] [obec] na místě samém, byla prokázána přítomnost alkoholu v dechu žalované 3,97 promile. Žalovaná proto byla povinna podrobit se na pokyn přivolaného lékaře pobytu v protialkoholní záchytné stanici a hradit náklady související s její dopravou do protialkoholní záchytné stanice ve výši celkem 1 719 Kč (1 200 + 519), tj. včetně nákladů spojených s čištěním vozidla po jeho znečištění žalovanou, které žalobci vznikly, a to podle § 89b odst. 1, § 89c odst. 1, § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb. 12. Splatnost uvedeného plnění není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy podle § 1958 odst. 2 a § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením plnění nejpozději k výzvě žalobce ze dne 8. 12. 2021, která se dostala do dispozice žalované za užití § 573 občanského zákoníku dne 13. 12. 2021, když předchozí výzvy žalobce se prokazatelně do dispozice žalované nedostaly a je tak ve vztahu k nim vyloučeno též užití § 573 občanského zákoníku (tzv. teorie dojití, k tomu srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 1660/19). Lhůta do 23. 12. 2021 k zaplacení pohledávky, vzhledem k výši předmětné pohledávky, se pak jeví lhůtou, kdy žalovaná mohla plnit dluh bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud žalovaná dluh nesplnila v uvedené lhůtě (23. 12. 2021), ocitla se dne 24. 12. 2021 v prodlení s jeho zaplacením podle § 1968 věty první občanského zákoníku. Podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, je pak žalovaná povinna od 24. 12. 2021 do zaplacení zaplatit žalobci z částky 1 719 Kč též úrok z prodlení v uplatněné výši 8,25 % ročně. 13. Při závěrech učiněných shora je žalobní nárok důvodným co do částky 1 719 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 24. 12. 2021 do zaplacení; ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. a byl ve věci převážně úspěšný, když neúspěch žalobce spočíval pouze v nepatrné části. Žalobce tedy má právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva vůči žalované. Účelně vynaloženými náklady řízení žalobce jsou zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada za dva úkony (žalobu, předžalobní výzvu) á 300 Kč podle § 1 odst. 1, 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 254/2015 Sb., v platném znění, tj. celkem částka 1 600 Kč. 15. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti uložené ve výroku rozsudku splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).