26 C 19/2022-47 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného ve výši 231 Kč z pojistné smlouvy [číslo] dále paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 2× 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír a částku 38 Kč jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]. 3. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli – 1BB [číslo]. Tato smlouva nabyla platnosti zaplacením prvního pojistného žalovanou. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční, přičemž pojistné bylo sjednáno ve výši 860 Kč za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. Žalované neuhradila v období od [datum] do [datum] sjednané pojistné v poměrné výši ročního pojistného, a to 231 Kč (záznam z jednání, informace pro zájemce o uzavření pojistné smlouvy na dálku, pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli – 1BB ze dne [datum] [číslo] inkasní bilance pojistné smlouvy). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 160 Kč, sestávající z vlastního dlužného pojistného ve výši 860 Kč a nákladů spojených s vymáháním ve výši 300 Kč, přičemž žalované byla poskytnuta lhůta pro úhradu do [datum] (upomínka k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], kopie obálky, sazebník nákladů účinný od [datum]). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované dopis oznamující ukončení pojistné smlouvy z důvodu nezaplacení pojistného k [datum] a dne [datum] žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 831 Kč (ukončení pojistné smlouvy ze dne [datum], pokus o smír ze dne [datum]). Dne [datum] byla žalované právní zástupkyní žalobkyně zaslána předžalobní upomínka (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). <i>4. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>5. Podle § [číslo] z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 10. Dle § 2758 a § 2783 občanského zákoníku účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, když žalobkyně se jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaná jako pojistník se zavázala platit žalobkyni běžné pojistné za roční pojistné období ve výši 860 Kč za toto pojištění. Žalovaná nesplnila svou povinnost k úhradě pojistného z předmětné pojistné smlouvy, když nezaplatila pojistné ve sjednané lhůtě splatnosti dne [datum]. Předmětná pojistná smlouva trvala do [datum], když nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno žalovanou, kterou v tomto směru stíhalo břemeno tvrzení a důkazní, že by předmětná pojistná smlouva zanikla dříve (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř.). 11. Žalobkyni tak vzniklo vůči žalované právo na pojistné za pojištění z předmětné smlouvy za žalobkyní uplatněné období od [datum] do [datum] tj. do zániku pojistné smlouvy, čemuž odpovídá pojistné ve výši 231 Kč (860Kč / 365 dnů x 98 dnů). 12. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužného pojistného a žalobkyni vznikl též nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 1958 odst. 1, § 1968 větou první a § 1970 zákona občanského zákoníku. Žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ve prospěch žalované jen za období od [datum] do [datum], tj. do dne podání žaloby. 13. Pokud se žalobkyně v řízení domáhala též zaplacení poplatku 2 krát 300 Kč, ohledně tohoto nároku včetně úroku z prodlení z této částky, když osud příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) sleduje osud věci hlavní, soud neshledal žalobu důvodnou. V daném případě se dle § 419 a násl., § 1810 a násl. občanského zákoníku jedná o spotřebitelskou smlouvu a smluvní ujednání zakládající povinnost spotřebiteli platit nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud nepřihlíží dle § 1815 občanského zákoníku ve spojení s § 1813 větou první občanského zákoníku (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11 a rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl [číslo]; usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nc 69/2012). Soud k tomu pro úplnost dodává, že žádný rozumný důvod nebránil žalobkyni sjednat si tuto povinnost s žalovanou přímo ve smluvních ujednáních opatřených podpisem žalované (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2010, č. j. 12 Cmo 7/2010-63). 14. Při závěrech učiněných shora soud shledal žalobu důvodnou co do částky uplatněného dlužného pojistného ve výši 231 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 10 Kč za období od [datum] do [datum], a to při vázanosti soudu žalobním návrhem dle § 153 odst. 2 o. s. ř. Ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. Žalobkyně byla v převážné části v řízení neúspěšná, proto jí soud nemohl přiznat náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná byla v řízení pasivní, proto ani žalované nemohly žádné náklady vzniknout. 16. Soud tedy rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, jak vyplývá z výroku III., a to podle § 142 odst. 2 o. s. ř. 17. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).