35 C 180/2022-23 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 999,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 999,99 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] v rámci účastnické smlouvy [číslo] k tel. [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně, kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizováno] Y5 2018 – Černý (dále jen„ Zařízení“). Kupní cena zařízení činila 2 789 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 2 000 Kč představovala slevu, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy na dobu 24 měsíců, a část kupní ceny ve výši 788 Kč představovala nepodmíněnou slevu. Kupní cena zařízení činila po slevách 1 Kč. Žalovaný nicméně řádně a včas neplatil, neuhradil již vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] [číslo] splatné dne [datum], v důsledku čehož došlo k vypovězení účastnické smlouvy a k doúčtování podmíněné slevy vrubopisem [číslo] ve výši 2 000 Kč. Žalovaná částka tak představuje podmíněnou slevu za zařízení ve výši 2 000 Kč. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na předžalobní výzvu. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k tel. [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu, a to po dobu 24 měsíců. Součástí Smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky společnosti T- [právnická osoba] (dále je„ VPST“). Dále si strany ve smlouvě sjednaly, že žalovaný od Společnosti zakoupí Zařízení za kupní cenu 2 789 Kč, která bude uhrazena tak, že při převzetí zařízení žalovaný uhradí akontaci ve výši 1 Kč, co do částky 788 Kč bude žalovanému poskytnuta nepodmíněná sleva a co do částky 2 000 Kč bude žalovanému poskytnuta sleva, která je podmíněná dodržením sjednané doby trvání smlouvy (24 měsíců) a využíváním služeb s tarifem s minimálním měsíčním paušálem ve výši 799 Kč, v opačném případě byl žalovaný povinen podmíněnou slevu žalobkyni vrátit (viz účastnická smlouva [číslo] kopie občanského průkazu). Dle čl. 2 [číslo] VPST může žalobkyně ukončit Smlouvu písemnou výpovědí s výpovědní dobou 30 dnů ode dne jejího doručení, pokud mj. (i) zákazník ve lhůtě splatnosti nezaplatil tři po sobě jdoucí Vyúčtování, (ii) je zákazník v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžitého dluhu po dobu delší než 90 dnů. Dle čl. 4 VPST ceny za poskytnuté služby žalobkyně účtuje zákazníkovi dle platného Ceníku a zákazník je povinen řádně a včas hradit. [jméno] za služby žalobkyně začne zákazníkovi účtovat dnem aktivace zvolené služby (viz VPST). Dopisem ze dne [datum] Společnost vypověděla v souladu s čl. 2 [číslo] (ii) VPST účastnickou smlouvy s tím, že tato výpověď nenabude účinnosti, jestliže žalovaný uhradí dlužná vyúčtování (daňové doklady) [číslo] [číslo] v celkové výši 1 651 Kč do [datum]. Pokud Společnost dlužnou částku neobdrží v daném termínu, výpověď nabude účinnosti a účastnická smlouva bude ukončena po uplynutí 30denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi (viz výpověď účastnické smlouvy). Vrubopisem [číslo] ze dne [datum], splatným dne [datum], žalobkyně doúčtovala žalovanému podmíněnou slevu k Zařízení ve výši 2 000 Kč (viz vrubopis [číslo]). 6. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum], zaslanou téhož dne, vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 8 251,04 Kč do [datum] s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne [datum] vč. potvrzení o podání), žalovaný na dlužné částce ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>10. Podle § 1 odst. 2 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.</i> <i>11. Podle § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.</i> <i>12. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>13. Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>14. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.</i> <i>15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 18. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 2 000 Kč coby podmíněné slevy za Zařízení, tento nárok shledal soud důvodným. Společnost a žalovaný si v účastnické smlouvě [číslo] ze dne [datum] coby smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. Sjednali též kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na jejímž základě se Společnost zavázala odevzdat kupujícímu (žalovanému) předmět koupě - Zařízení a převést na něj vlastnické právo a žalovaný se zavázal S