35 C 264/2022-25 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 150 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále jen„ Pojišťovna“), dne [datum] pojistnou smlouvu – Pojištění motorových vozidel [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Pojišťovna poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 4 757 Kč ročně, pojistné bylo splatné vždy k 31. 3. běžného roku. K zániku pojištění došlo ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 150 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne [datum] postoupila Pojišťovna na žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným z titulu neuhrazeného pojistného. Žalovaný dlužné pojistné ve výši 1 150 Kč za období od [datum] do [datum] neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Pojišťovna coby pojistitel a žalovaný coby pojistník uzavřeli dne [datum] Smlouvu, jejímž předmětem bylo Pojištění motorového vozidla Škoda Felicia 1,3, [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno s počátkem pojištění [datum] a koncem pojištění [datum] s automatickým prodlužováním. Pojistné bylo stanoveno na částku 4 757 Kč ročně, splatné vždy k 31. 3. běžného roku (viz Smlouva, pojistka). Žalovaný uhradil dne [datum] částku 4 757 Kč (viz přehled předpisu a plateb). Upomínkou platby ze dne [datum] sdělila Pojišťovna žalovanému, že nedošlo k uhrazení pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 4 757 Kč, přičemž při neuhrazení pojistného do [datum] pojištění uplynutím této lhůty zanikne (viz upomínka platby ze dne [datum] vč. dodejky). Dopisem ze dne [datum] sdělila Pojišťovna žalovanému, že pojištění z důvodu neplacení pojistného ke dni [datum] zaniklo a rovněž žalovanému sdělila, že mu po ukončení Smlouvy vznikl nedoplatek ve výši 1 150 Kč (viz dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a současně vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 4 382 Kč s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>7. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>8. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>9. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.</i> <i>10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>12. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila Pojišťovna žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatku ze dne [datum] uzavřené mezi Pojišťovnou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena žalobkyní dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 16. Pojišťovna a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., na jejímž základě se Pojišťovna jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 4 757 Kč ročně splatné k 31. 3. každého roku. Žalovaný nesplnil svou povinnost k úhradě pojistného, když neuhradil pojistné splatné dne [datum]. V souladu s 12 odst. 1 e) zákona č. 168/1999 Sb., došlo ke dni [datum] k zániku pojištění z důvodu neuhrazení pojistného. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., má tak žalobkyně vůči žalovanému nárok na úhradu pojistného za dobu od [datum] do [datum], tedy do konce kalendářního měsíce, v němž došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně požadovala dlužné pojistné pouze za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 150 Kč (4 757 Kč/360 dnů x 87 dnů). Jelikož žalovaný dlužnou částku 1 150 Kč dobrovolně neuhradil, zavázal ho k tomu soud při shledání oprávněnosti žalobního nároku co do důvodu i výše svým rozhodnutím. 17. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Pojistné ve výši 4 757 Kč bylo splatné k 1. dni pojistného období, tj. dne [datum]. Jestliže se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení až od [datum], domáhá se jej za kratší období, které soud s ohledem na vázanost vymezeným předmětem řízení nemohl přestoupit. Soud shledal nárok na požadovaný úrok z prodlení důvodný co do základu i výše, a proto jej žalobkyni přiznal. 18. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 19. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č.