35 C 281/2022-16 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] ústní smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl Původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, který žalovaný dluh utvrdil uznáním dluhu z téhož dne a zavázal se dlužnou částku uhradit v 10 splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2022 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný na dlužné částce ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Žalovaný podepsal dne [datum] listinu označenou uznání dluhu, v níž uznal svůj dluh vůči Původnímu věřiteli z důvodu nesplacení půjčky ze dne [datum], který se zavázal uhradit nejpozději do [datum] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek (viz uznání dluhu). Dne [datum] Původní věřitel jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky [číslo] kterou postupitel postoupil postupníkovi pohledávku za žalovaným ve výši 16 000 Kč s veškerým příslušenstvím představující neuhrazenou částku z ústně uzavřené Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky). Dopisem ze dne [datum] zpravil Původní věřitel žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 20 000 Kč a nákladů na zastoupení ve výši 2 662 Kč nejpozději do [datum] s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne [datum] vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupil Původní věřitel žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi Původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z., přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Původním věřitelem dopisem ze dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti ve vztahu k žalovanému coby dlužníkovi. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 13. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě Původní věřitel jako zapůjčitel přenechal žalovanému coby vydlužiteli v hotovosti částku 20 000 Kč; tím došlo ke vzniku právního vztahu zápůjčky. Žalovaný po poskytnutí zápůjčky téhož dne [datum] uznal svůj dluh ve smyslu § 2053 o. z. co do důvodu a výše, takže se má za to (vyvratitelná právní domněnka), že dluh žalovaného vůči Původnímu věřiteli co do uvedeného důvodu (zápůjčka) v uznané výši (20 000 Kč) v okamžiku uznání skutečně existoval. Žalovaný byl povinen uhradit dluh nejpozději do [datum], a sice v 10 měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje měsícem duben 2022, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný nicméně své povinnosti nedostál, když neuhradil Původnímu věřiteli, resp. po postoupení pohledávky žalobkyni, žádnou ze sjednaných splátek, a proto jej k tomu zavázal soud při shledání oprávněnosti žalobního návrhu svým rozhodnutím. 14. Žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou dlužné částky. Jelikož žalovaný neuhradil již první ze sjednaných splátek splatnou dne [datum], dostal se dnem následujícím do prodlení a Původnímu věřiteli, resp. žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. od tohoto data do zaplacení právo na zaplacení úroku z prodlení z celé dlužné jistiny ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % p. a. Žalobkyně nicméně uplatnila úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení pouze z částky 2 000 Kč, od [datum] do zaplacení z částky 2 000 Kč a od [datum] do zaplacení z dlužné částky 16 000 Kč. Soud – při shledání důvodnosti uplatněného nároku – uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni též jí požadovaný úrok z prodlení. 15. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, které tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to v plné výši za 3 úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 20 000 Kč činí podle § 7bod 5 citované vyhlášky částku 1 900 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 5 700 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; náhrada za 21% DPH ze základu 6 600 Kč, tedy DPH ve výši 1 386 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 8 786 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.