36 C 334/2021-189 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. Jako vlastník většinového podílu o velikosti id. 2/3 navrhl přikázat nemovitosti do svého vlastnictví za náhradu poníženou o kompenzační pohledávku, kterou mu zaplatí žalovaná na vypořádání úvěru ze stavebního spoření, který je součástí jejich nevypořádaného společného jmění manželů (dále jen SJM) a který požadoval přikázat k zaplacení. 2. V průběhu řízení žalobce rozšířil žalobu a navrhl vypořádání těchto položek v SJM účastníků: a) dluh ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a účastníky s aktuálním zůstatkem ve výši 2 250 000 Kč a splátky tohoto úvěru placené žalobcem po rozvodu ve výši 4 125 Kč měsíčně v období červenec 2021 až březen 2022 a od dubna 2022 ve výši 4 668 Kč měsíčně b) pohledávka ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a účastníky a měsíční vklady ve výši 3 375 Kč zaplacené žalobcem po rozvodu manželství c) dluh z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem, finanční prostředky ve výši 84 738,06 Kč čerpané účastníky z tohoto úvěru za trvání jejich manželství na spotřebu domácnosti a splátky v celkové výši 95 585,60 Kč zaplacené žalobcem po rozvodu. 3. Žalovaná souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Navrhla zřídit v domě [adresa] dvě bytové jednotky a okolní pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] k. ú. [obec] reálně rozdělit. 4. Pokud se týká vypořádání SJM, navrhla vypořádání vnosu ve výši 1 707 189,52 Kč ze SJM na výlučný dluh žalobce z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] dne [datum], který byl po sňatku účastníků splácen ze SJM a nakonec splacen mimořádnou splátkou čerpanou z hypotéčního úvěru účastníků. <b>ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ</b> 5. Účastníci vlastní v podílovém spoluvlastnictví pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa], a pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], přičemž žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 2/3 a žalovaná id. 1/3 ([list vlastnictví] k. ú. [obec]). Třetinový spoluvlastnický podíl žalobce za trvání manželství účastníků žalované daroval, tj. bezúplatně ho na ni převedl, o tom nebylo mezi účastníky sporu. Pohnutky, které žalobce k darování vedly, nebyly pro rozhodnutí ve věci významné, proto se jimi soud v odůvodnění rozhodnutí nezabýval. 6. Oba účastníci souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví. [příjmení] byl mezi nimi o způsob vypořádání. Oba chtěli nemovitosti nadále užívat, ale současně neměli finanční prostředky na vyplacení přiměřené náhrady tomu druhému. Řešením této situace bylo dle žalované rozdělení domu na bytové jednotky, což dispoziční řešení domu umožňuje, neboť v přízemí domu je bytová jednotka 2+1 a v patře bytová jednotka 4+kk. Žalobce poté, kdy o zřízení bytových jednotek s žalovanou jednal, tento způsob vypořádání odmítl a navrhl prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. 7. V případě nedohody spoluvlastníků soud zruší a vypořádá podílové spoluvlastnictví na návrh některého ze spoluvlastníků svým konstitutivním rozhodnutím, tedy rozhodnutím, kterým nově zakládá práva a povinnosti účastníků. Zrušení a způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem upravuje občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 1142-1147 tak, že je-li to možné, soud společnou věc rozdělí, pokud se tím podstatně nesníží její hodnota (§ 1144 odst. 1 o. z.). Slouží-li společná věc jako celek určitému účelu, není její rozdělení možné (§ 1142 odst. 1 o. z.). Rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§ 1144 odst. 2 o. z.) Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný z nich, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud dražbu věci omezit jen mezi spoluvlastníky (§ 1144 odst. 1 o. z.). 8. Občanský zákoník tedy kogentně upravuje jednotlivé možné způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví a udává jejich závazné pořadí. Protože rozdělení věci mezi spoluvlastníky je uvedeno na prvém místě, je soud povinen zabývat se primárně rozdělením společné věci. Společnou věc lze rozdělit, je-li to dobře možné, což znamená nejen fakticky proveditelné, ale i funkčně opodstatněné. Rozdělením věci tak nemůže být vyloučeno nebo podstatně omezeno její funkční využití. V zájmu účelného rozdělení věci není soud vázán ani velikostí spoluvlastnického podílu a může věc rozdělit i na části, které velikosti spoluvlastnických podílů neodpovídají s tím, že vzniklý rozdíl hodnot se dorovná v penězích (§ 1144 odst. 2 o. z.). 9. Nemovitosti navržené k vypořádání představují pozemek [parcelní číslo], na němž stojí rodinný dům s přístupem a předzahrádkou, a pozemek p. [číslo] zahradu za domem o výměře 292 m2. 10. Byť oba pozemky tvoří samostatnou věc v právním slova smyslu a mohou být samostatným předmětem právních vztahů, nelze při posuzování způsobu vypořádání spoluvlastníků pominout, že nemovitosti spolu sousedí a tvoří svou polohou v zástavbě rodinných domů ve vilové čtvrti a výměrou ideální funkční celek určený k bydlení. Způsob vypořádání nelze posuzovat pro každou z těchto nemovitostí zvlášť a izolovaně. Pro každou nemovitost soud mohl považovat za vhodný jiný způsob vypořádání, ale musel dospět k pro oba účastníky spravedlivému výsledku, který by současně umožňoval další funkční využití všech nemovitostí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1450/2015). 11. O funkčním rozdělení obou pozemků jako prvním ze zákonem stanovených způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví nebylo možné reálně uvažovat bez rozdělení domu (reálném či na bytové jednotky), neboť pozemek [parcelní číslo] (zahrádka za domem) nebylo vzhledem k jeho malé výměře a poloze za domem s přístupem z veřejné komunikace jen před pozemek [parcelní číslo] účelné užívat samostatně, ale jen v souvislosti s bydlením v domě. 12. Reálné rozdělení stavby znamená její vertikální rozdělení tak, že vzniknou dvě samostatné funkční stavby podle stavebních předpisů s připojením na vodu a energie (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 629/2004), což dispoziční řešení domu [adresa], v němž se v přízemí nachází bytová jednotka 2+1 a samostatná chodba a v patře bytová jednotka 4+1 (viz znalecký posudek Ing. [příjmení]), bez přestavby neumožňovalo, proto soud reálné rozdělení domu vyloučil. 13. Při nemožnosti reálného rozdělení domu nastupuje rozdělení na bytové jednotky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3170/2019 nebo 22 Cdo 837/2018), což dispoziční řešení domu umožňuje, o tom nebyl mezi účastníky spor, a potvrdil to ve svém znaleckém posudku i Ing. [jméno] [příjmení]. Tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví by umožnil oběma účastníkům bydlet nadále v domě, přestože neměli finanční prostředky na to, aby vyplatili druhému přiměřenou náhradu a nabyli nemovitosti do výlučného vlastnictví. 14. I v případě rozdělení domu na bytové jednotky je třeba posuzovat, zda je takové rozdělení dobře možné (§ 1147 odst. 1 o.z.), a to nejen stavebně-technicky, ale i funkčně, tzn. zda jsou účastníci reálně schopni fungovat v bytovém spoluvlastnictví. Bytové spoluvlastnictví představuje vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku, na němž dům stojí, a předpokládá spolurozhodování vlastníků bytových jednotek ve věcech správy a údržby společných částí domu. Vztahy účastníků při vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením domu na bytové jednotky nemusí být bezproblémové, ale nesmí být již při založení bytového spoluvlastnictví zřejmé, že správa a údržba společných částí domu povede do budoucna k dalším sporům účastníků, proto je jednou z překážek rozdělení domu na bytové jednotky konfliktní vztah účastníků (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3250/2020 a sp. zn. 22 Cdo 59/2004). 15. Jelikož dispozice domu jeho rozdělení na bytové jednotky umožňovala, zabýval se soud otázkou, zda jsou účastníci schopni do budoucna fungovat v bytovém spoluvlastnictví - spolupracovat při údržbě a správě společných částí domu a spolupodílet se na nákladech s tím spojených. 16. U prvního jednání soud v rámci předběžného posouzení věci sdělil účastníkům, že přestože žalobce poukazoval na narušený vztah účastníků po rozvodu, nemá poznatky o tom, že by vztahy účastníků byly natolik konfliktní, že by byly do budoucna překážkou jejich fungování v bytovém spoluvlastnictví. Oba účastníci si byli současně vědomi, že rozdělení domu na bytové jednotky je jediná cesta, jak si zachovat vlastnictví k nemovitostem, proto u jednání deklarovali vůli vypořádat podílové spoluvlastnictví dohodou rozdělením na bytové jednotky. Byli ve shodě, jak rozdělit pozemky kolem domu, že společně zadají vypracování znaleckého posudku znalci, na němž se shodnou, a že se přestěhují, aby žalobce jako