39 C 98/2022-32 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující bezdůvodné obohacení žalované, které získala převodem částky 17 294,18 Kč na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] z bankovního účtu původního věřitele žalované pohledávky, a to společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně tuto pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalovaná na tuto pohledávku žalobkyně uhradila pouze částku 2 000 Kč. Zbylou část pohledávky žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila, avšak soud k tomuto vyjádření podle § 42 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) nemohl přihlížet, neboť vyjádření žalované v elektronické podobě, nebylo podepsáno a zároveň ani nebylo v zákonné lhůtě 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. 3. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti obou účastníků řízení, neboť byly splněny všechny zákonné podmínky pro jednání v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Řádně předvolané účastnice se k jednání soudu nedostavily, z jednání se omluvily a o odročení nařízeného jednání nepožádaly. 4. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] z účtu majitele [právnická osoba] [bankovní účet] převedena platba ve výši 17 294,18 Kč. Platba byla označena jako zápůjčka s variabilním symbolem [číslo] (potvrzení [právnická osoba] o platbě ze dne [datum]). Platba ve výši 17 294,18 Kč byla připsána na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] (potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni blíže neurčené pohledávky vzniklé ze smluv o zápůjčce, specifikované v příloze [číslo] této smlouvy, a to mj. i pohledávku vůči žalované s variabilním symbolem [číslo] v celkové výši 55 075,63 Kč (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha [číslo] – seznam pohledávek). [právnická osoba] oznámila žalované dne [datum] postoupení své pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v celkové výši 55 075,63 Kč žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě této pohledávky novému věřiteli (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě žalované pohledávky v celkové výši 68 288,43 Kč do tří dnů s upozorněním, že v případě neuhrazení pohledávky bude následovat soudní řízení a její vymáhání (předžalobní výzva ze dne [datum]). Předžalobní výzva byla dne [datum] odeslána žalované doporučenou poštou (podací lístek ze dne [datum]). 5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitel pohledávky žalobkyně [právnická osoba] převedl žalované dne 13. 6. [číslo] na její bankovní účet částku 17 294,18 Kč [právnická osoba] svou pohledávku ze smlouvy o zápůjčce ve výši 17 294,18 Kč postoupila dne [datum] žalobkyni. Žalovaná z této částky vrátila žalobkyni částku 2 000 Kč. Zbylou část pohledávky žalobkyně žalovaná neuhradila ani na základě její předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikla žalované právní povinnost vrátit poskytnuté plnění původní věřitelce, neboť se na její úkor bezdůvodně obohatila plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku). Podle ustálené judikatury v případě žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení postačí žalobci prokázat plnění žalovanému a je pak na žalovaném, aby pro takové plnění prokázal právní důvod včetně kauzy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2744/99 ze dne 28. 11. 2000). Poskytnutí plnění bylo v této věci spolehlivě prokázáno, právní důvod jeho poskytnutí ve prospěch žalované však nikým tvrzen, ani prokazován, nebyl. Postoupením pohledávky původní věřitelkou získala žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně vyrozuměna jejím postupitelem (§ 1882 odst. 1 občanského zákoníku). Vadná právní kvalifikace postoupené pohledávky nemá na platnost jejího postoupení žádný vliv (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Splatnost nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení byla vázána na její výzvu a nastala uplynutím lhůty stanovené v předžalobní výzvě žalobkyně (§ 1958 odst. 2 za použití § 1723 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož žalovaná svou povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve stanovené lhůtě řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství. 7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšného žalovaného (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o.s.ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 15 294,18 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 8. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o nezbytná skutková tvrzení na základě výzvy soudu odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně. 9. Soud vzhledem k povaze projednávané věci a výši přiznaného nároku neshledal žádné mimořádné okolnosti pro stanovení splátek uložené povinnosti, případně delší lhůty k plnění, než stanoví zákon. Avšak i ohledně pohledávky přiznané vykonatelným rozhodnutím lze uzavřít dohodu, jíž si účastníci sjednají, že dluh bude splněn ve splátkách (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2005, sp. zn. 20 Cdo 1962/2004).