41 C 282/2018-244 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 9. 2018 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 196 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 19. 6. 2018 do zaplacení z důvodu nedodržení podmínek smlouvy o operačním leasingu [číslo] kterou s ním dne 31. 5. 2016 uzavřela (dále jen„ smlouva“). 2. Dle žalobního tvrzení, předmětem smlouvy byl operativní leasing vozidla [anonymizována dvě slova] kombi [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] 4x4, číslo karoserie ([příjmení]): [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“). Vozidlo bylo žalobkyní dáno žalovanému do užívání na dobu 24 měsíců oproti povinnosti žalovaného, po stejnou dobu, platit žalobkyni měsíční splátku 10 199,01 Kč a poté žalobkyni vozidlo vrátit ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení, s maximálním ročním nájezdem 20 000 kilometrů. Placení splátek bylo ujednáno v článku 3 odst. 2 obchodních podmínek smlouvy o operativním leasingu, které byly nedílnou součástí smlouvy (dále jen„ obchodní podmínky“), vždy první den kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Při odevzdání vozidla dne 1. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný nedodržel stanovený počet najetých kilometrů, protože stav na tachometru vozidla činil 49 004 km, tedy o 9 004 km více nad smlouvou povolený limit. Pro tento případ si smluvní strany ujednaly v článku 11 odst. 2 obchodních podmínek právo žalobkyně vyúčtovat žalovanému doplatek nájemného ve výši 1,50 Kč bez DPH za každý kilometr ujetý nad stanovený limit, což za 9 004 km činí 13 506 Kč + 2 836,26 Kč za 21 % DPH. Nadlimitní kilometry žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou splatnou dne 18. 6. 2018. 3. Při odevzdání vozidla dne 1. 6. 2018 bylo zjištěno, že vykazuje poškození nad rámec běžného opotřebení v porovnání s normami stanovenými v katalogu opotřebení, které žalovaný neopravil, ač byl před vrácením vozidla již dne 18. 4. 2018 žalobkyní upozorněn, aby s dostatečným předstihem před ukončením smlouvy zkontroloval, zda stav vozidla odpovídá uvedeným normám. Stav vozidla a rozsah poškození byl při jeho vrácení popsán v předávacím protokolu, který byl stvrzen podpisem [jméno] [příjmení], který vozidlo, na základě plné moci udělené mu žalovaným, předával žalobkyni u jejího autorizovaného prodejce, [právnická osoba] a.s. [obec]. Stav vozidla ani vyčíslení nadměrného poškození žalovaný do podání žaloby nijak nerozporoval. Stav vozidla při převzetí byl zkontrolován zplnomocněným zástupcem žalobkyně, [právnická osoba], jakožto nezávislým poskytovatelem expertních služeb v oboru znalectví a oceňování ojetých a poškozených vozidel, která provedla vyčíslení poškození a kalkulaci nákladů na opravu vozidla v souvislosti s jeho nadměrným opotřebením a poškozením nad rámec běžného opotřebení, přičemž zjistila škrábance na předním a zadním nárazníku a deformaci zadních pravých dveří, jejichž opravy vyčíslila na částku 17 500 Kč (5 000 Kč, 5 000 Kč a 7 500 Kč). Žalobkyně takto vyčíslené náklady vyúčtovala jako náhradu škody a žalovaného vyzvala k zaplacení částky 17 500 Kč (bez DPH) fakturou splatnou dne 18. 6. 2018. 4. Žalovaný za dobu trvání smlouvy přeplatil z úhrad částku 646 Kč, kterou žalobkyně započetla ve prospěch dluhu (16 342,26 + 17 500 – 646 = 33 196,26 Kč). Žalovaný svůj dluh dobrovolně do dne podání žaloby neuhradil, přestože k úhradě byl vyzván upomínkou ze dne 3. 9. 2018. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni uplatněné částky společně s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktur (19. 6. 2018) do zaplacení. 5. Žalovaný v podání ze dne 3. 11. 2020, doručeném soudu dne 10. 11. 2020, žalobou uplatněný nárok vůči žalobkyni uznal co do jistiny ve výši 33 196 Kč. Nesouhlasil však s uplatněným nárokem ohledně úroku z prodlení. 6. Žalovaný k uznání přistoupil po té, co mu byla dne 11. 3. 2020 doručena žaloba a zároveň i rozsudek pro zmeškání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydaný soudem na základě nesprávného závěru, že u žalovaného došlo k řádnému doručení žaloby i předvolání k jednání do vlastních rukou dne 19. 11. 2018 na adresu trvalého pobytu žalovaného [příjmení], [ulice] [číslo], vedenou v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný již v podání ze dne 17. 10. 2019 namítl, že mu uvedený rozsudek, o kterém se dozvěděl z vyrozumění o zahájení exekuce vedené pod č.j. [spisová značka], [exekutorský úřad], soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nebyl nikdy doručen, protože od 3. 7. 2018 je ve výkonu trestu. Žalovaný ke svému tvrzení předložil potvrzení [anonymizováno] služby České republiky, [stát. instituce], ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že se ve výkonu trestu nachází od 3. 7. 2018. [příjmení] závěr učinil soudu i lustrací v centrální evidenci vězněných osob s plánovaným koncem věznění 3. 1. 2025. Žalovaný dne 30. 7. 2020 proti rozsudku podal odvolání, ve kterém projevil zájem o uzavření dohody s žalobkyní, ve které by svůj závazek uznal s možností jeho úhrady do konce prvního kvartálu roku 2021 (do 31. 3. 2021). Odvolání žalovaného bylo vyhověno rozsudkem [název soudu], pobočka ve [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl napadený rozsudek změněn tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 2. 2022. <i>7. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.</i> <i>8. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).</i> <i>9. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.</i> <i>10. Podle § 41a odst. 4 o. s. ř., úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.</i> 11. Soud při novém projednání vycházel z uznávacího prohlášení žalovaného ze dne 3. 11. 2020, kterým žalovaný jasně a srozumitelně vyjádřil svůj souhlas s žalobou uplatněným nárokem co do celé jistiny 33 196 Kč podle § 153a odst. 1 o. s. ř., a to po té, co mu byla řádně, do jeho vlastních rukou, dne 11. 3. 2020 doručena žaloba. Na platnosti uznání nic nemění skutečnost, že následně žalovaný v podání ze dne 7. 3. 2022, doručeném soudu dne 11. 4. 2022, uznání odvolal se zdůvodněním (jež neodpovídalo skutečnosti), že poprvé měl možnost vidět a prostudovat si žalobu až dne 4. 4. 2022. Soud nemohl k odvolání uznání přihlížet proto, že tento úkon nebyl učiněn dle § 41a odst. 4 o. s. ř., ale až o 17 měsíců později než platně učiněn být měl. Žalobkyně před vydáním rozhodnutí odmítla možnost uzavření mimosoudní dohody či soudního smíru, protože žalovaný opakovaně úhradu přislíbil, ale k zaplacení nedošlo. Navíc je dohoda žalovaným podmíněna pro ni neakceptovatelnou podmínkou odložení splatnosti až na dobu pobytu žalovaného na svobodě, která je nejistá vzhledem k nejistému termínu propuštění. Soud proto o této části žalobního nároku rozhodl rozsudkem pro uznání, jehož vydání žalobkyně navrhla v souladu s § 153a odst. 1 věta druhá o. s. ř. (výrok I.), přičemž uplatněné právo jednoznačně vyplývalo ze skutečností uvedených žalobkyní. Vydání rozsudku pro uznání nebránila ani povaha sporu (§ 153a odst. 2 o. s. ř.), jenž je sporem o zaplacení peněžitého plnění ze smlouvy o operativním leasingu, uzavřené v intencích § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ohledně kterého lze uzavřít a schválit smír. 12. Soud o zbytku žalobního nároku v podobě 8,05% úroku z prodlení z částky 33 196 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení rozhodl po provedeném dokazování, z něhož po skutkové stránce vyplynulo, že žalovaný byl oprávněn užívat vozidlo od jeho převzetí dne 31. 5. 2016, po dobu 24 měsíců do 31. 5. 2018, kdy byl povinen dle článku 11 odst. 1 obchodních podmínek vozidlo přistavit k sídlu zástupce žalobkyně [právnická osoba] a.s. ve [obec], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] 642 (smlouva o operativním leasingu [číslo] obchodní podmínky smlouvy o operativním leasingu [číslo] protokol o převzetí předmětného vozidla ze dne 31. 5. 2016). Žalovaný svou povinnost splnil, i když o jeden den později, kdy v zastoupení panem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], vozidlo přistavil na sjednaném místě (protokol o převzetí ze dne 1. 6. 2018, plná moc ze dne 7. 5. 2018). Vzhledem k tomu, že tachometr vozidla vykazoval stav o 9 004 km najetých více, než bylo žalovanému smluvně povoleno a stav vozidla v době přistavení neodpovídal běžnému opotřebení vzhledem k škrábancům na předním a zadním nárazníku a deformaci na zadních pravých dveřích, vyúčtovala žalobkyně žalovanému dle článku 11 odst. 2 obchodních podmínek doplatek nájemného ve