46 C 63/2022-36 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] jako nezaplaceného jízdného ve výši [částka] a přirážky k jízdnému ve výši [částka] s odůvodněním, že žalovaný použil dne [datum] veřejný dopravní prostředek (vlak), jehož provozovatelem je společnost [právnická osoba] (dále jen„ Dopravce“), a neprokázal se na výzvu kontrolního orgánu platnou jízdenkou. Tím porušil smluvní přepravní podmínky Dopravce a byla mu proto kontrolním orgánem Dopravce uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni; žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní výzvu. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalovaný cestoval dne [datum] ve vlaku [číslo] provozovaném Dopravcem na trase [obec] u [obec] – [obec] (18 km) a při jízdě byl kontrolován vlakvedoucím, kterému se neprokázal platným jízdním dokladem. Z toho důvodu mu vlakvedoucí uložil zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] (viz oznámení o závadách, potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol]). Dne [datum] si Dopravce jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednali smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Dopravce postoupil žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek (příloha [číslo]), v němž byla mj. specifikována pohledávka Dopravce za žalovaným. (viz smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy [číslo]). Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum] (viz předžalobní výzva vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným postoupil Dopravce coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 8. Obecná úprava smlouvy o přepravě osob je obsažena v § 2550 a násl. o. z. s tím, že dle § 2578 o. z. podrobnější právní úpravu osobní přepravy stanoví přepravní řády. <i>9. Podle § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška“), se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem.</i> <i>10. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu. Podle odst. 6 téhož ustanovení nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>11. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním odkladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné údaje k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 5 písm. b) tohoto ustanovení cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odst. 4 písm. d)). Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka].</i> 12. Podle Smluvních přepravních podmínek Dopravce činí výše přirážky k jízdnému [částka] (čl. 77), přičemž tato přirážka je splatná v den přepravní kontroly. Výše jízdného (flexi základní jízdné 2. třída) činí dle Ceníku Dopravce účinného od 1. 1. 2021 při ujetých 18 km částku [částka]. 13. Tím, že žalovaný nastoupil do vlaku provozovaného Dopravcem, byla mezi Dopravcem a žalovaným jako cestujícím dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. o. z., jejímž obsahem byl zejména závazek Dopravce přepravit cestujícího řádně a včas do místa určení a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) podle tarifu Dopravce. Žalovaný však povinnost zaplatit jízdné porušil, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené Dopravcem neprokázal platným jízdním dokladem. Kromě povinnosti zaplatit dlužné jízdné ve výši [částka] vznikla žalovanému v souladu s § 37 zákona č. 266/1994 Sb. povinnost zaplatit také přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Jízdné a přirážka k němu byly splatné v den předmětné přepravy. Žalovaný dlužné jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] v datu splatnosti ani doposud dobrovolně neuhradil, pročež jej k tomu zavázal soud svým rozhodnutím. 14. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu splatnosti, dostal se dnem následujícím do prodlení a Dopravci vzniklo podle § 1970 o. z. od tohoto data do zaplacení právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % p. a. Soud tak žalobkyni, na níž byl nárok postoupen, v souladu s jejím žalobním návrhem přiznal i požadovaný úrok z prodlení. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 15. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši [částka] se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á [částka], náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby á [částka] (§ 14b odst. 5 cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 16. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.