5 C 144/2022-19 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 975 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 6 975 Kč za období od 22. 4. 2021 do 5. 7. 2021 (75 dnů), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil tov. zn. VOLKSWAGEN TOUAREG, [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců nad 2 500 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Od 15. 11. 2019 až doposud je v evidenci registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla evidována [právnická osoba], s. r. o., a jako provozovatel je evidován žalovaný. Žalovaný provozoval v období od 22. 4. 2021 do 5. 7. 2021 (75 dnů) předmětné vozidlo, které je osobním vozidlem s objemem válců 2 967 cm3 (viz sdělení Magistrátu města Zlína, kopie technického průkazu), aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 30. 8. 2021 k úhradě částky 7 275 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 22. 4. 2021 do 5. 7. 2021 ve výši 6 975 Kč (93 Kč/den × 75 dnů bez pojištění) a z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, do 60 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 30. 8. 2021); tato výzva se dostala do sféry žalovaného dne 1. 9. 2021 (viz informace o zásilce na č. l. 10). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne 20. 4. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 20. 4. 2022 vč. sledování zásilky v ISAS). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Žalovaný byl v období od 22. 4. 2021 do 5. 7. 2021 (75 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným provozovatelem předmětného vozidla. Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 – pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 6 975 Kč (93 Kč/den × 75 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady vždy ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek výzvou ze dne 30. 8. 2021, která se dostala do sféry žalovaného dne 1. 9. 2021, takže stanovená 60denní lhůta k zaplacení uplynula dne 1. 11. 2021. Jelikož žalovaný dlužnou částku 7 275 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím. 6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 975 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 1. 11. 2021, pročež se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 14. 11. 2021, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 7. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.