10 C 17/2023-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 11 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 29. 3. 2018 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tvrzením, že její právní předchůdce - společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě přenechala žalovanému částku ve výši 11 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky věřiteli do 28. 3. 2018. Žalovaný tak ovšem neučinil. Jmenovaná společnost posléze uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. 2. Z provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že dne [datum] byla na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] připsána částka ve výši 11 500 Kč (sdělení [právnická osoba]). Dále bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba] jako postupníkovi a ta následně žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] zástupkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu). 3. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce distanční formou prostřednictvím elektronických prostředků ve smyslu § 562 občanského zákoníku Smlouva byla dle žaloby uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný odeslal žádost o zápůjčku, v níž uvedl své osobní údaje a číslo svého účtu a potvrdil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami zveřejněnými na internetu. K prokázání svých tvrzení však žalobkyně neoznačila žádný důkaz a neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným tvrzenou smlouvu o zápůjčce uzavřel. 4. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. Dále bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba] a ta následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. 5. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Právní předchůdce žalobkyně tedy žalovanému plnil bez právního důvodu, čímž se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byla ochuzena. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 11 500 Kč. 7. Podle § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. 8. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (k dřívějším upomínkám nepředložila doklad o jejich odeslání), které bylo předáno k poštovní přepravě dne 5. 6. 2019 a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 10. 6. 2019. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek (8. 6. 2019 připadl na sobotu), je podle § 607 o. z. posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tedy pondělí 10. 6. 2019. Podle § 1958 odst. 2 o. z. byl žalovaný povinen plnit bez zbytečného odkladu. Vzhledem k výši požadované částky nastala splatnost třetí pracovní den po doručení výzvy, tj. 13. 6. 2019. Ode dne následujícího se tedy žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 14. 6. 2019 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 9,75 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 29. 3. 2018 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 14. 6. 2019 a za dobu od 29. 3. 2018 do 13. 6. 2019 žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. 12. Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť neúspěch ohledně části požadovaného úroku z prodlení se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 071 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14 odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tyto úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 13. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. u zdejšího soudu sp. zn. 35 C 203/2018, 46 C 242/2018, 19 C 248/2018 a 46 C 252/2018). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobci v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.