35 C 5/2023-56 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 506 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni společně s úrokem ve výši 66,90 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 686 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2022. Žalovaný uhradil pouze částku 686 Kč dne [datum], proto došlo automaticky ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka sestává z nové jistiny úvěru ve výši 11 612,39 Kč, z nákladů spojených s prodlením s úhradou splátek [číslo] [anonymizována dvě slova] o více jak 15 dní ve výši 600 (3 × 200 Kč), ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek [číslo] o více jak 30 dnů ve výši 498 Kč (2 × 249 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 514,13 Kč a z neuhrazeného pojištění ve výši 252 Kč (3 × 84 Kč). Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný, ač řádně a včas obeslán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně, jejíž zástupkyně se k jednání dostavila, pak jejím prostřednictvím navrhla, aby o věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že žaloba a předvolání k prvnímu jednání byly žalovanému doručovány do jeho vlastních rukou v souladu s § 49 odst. 2 o. s. ř. uložením, když adresát nebyl zastižen, a byla mu zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání byla uložena dne [datum]. V souladu s § 49 odst. 4 věta první o. s. ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Žaloba a předvolání k prvnímu jednání tedy byly žalovanému doručeny v pondělí [datum], tzn. více jak 10 dnů přede dnem, v němž se mělo jednání konat. <i>6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání k jednání a bez důvodné a včasné omluvy se k jednání nedostavil a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě soud rozhodne rozsudkem pro zmeškání.</i> 7. Protože žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, přitom o následcích nedostavení se k jednání byl poučen, zmeškal bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a žalobkyně, jejíž zástupkyně se k jednání dostavila, vydání rozsudku pro zmeškání navrhla, pokládá soud ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 8. Daná věc je sporem o zaplacení peněžitého plnění, když žalobní nárok má původ ve smlouvě o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a opírá se o § [číslo] (pokud jde o dlužnou jistinu a smluvní úrok), o § 2048 o. z. (pokud jde o smluvní pokutu), resp. o § 1970 o. z. (pokud jde o zákonné úroky z prodlení). Ohledně tohoto nároku lze uzavřít a schválit smír. Jelikož soud shledal uplatněné žalobní nároky žalobkyně po právu a jelikož byly naplněny veškeré podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud požadované nároky žalobkyni rozsudkem pro zmeškání přiznal. 9. Žalobkyně byla plně procesně úspěšná, a proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přináleží náhrada nákladů řízení v plné výši, které v souladu s vyúčtováním její zástupkyně, která se jiných, než účtovaných nákladů řízení vzdala, činí: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za čtyři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby, výzvy k plnění a účasti při jednání dne [datum]; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. z tarifní hodnoty 14 506 Kč v případě úkonů právní pomoci spočívajících v 1) převzetí a přípravě zastoupení, 2) písemném podání žaloby a 3) výzvě k plnění činí částku 300 Kč; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 3 cit. vyhl. z tarifní hodnoty 14 506 Kč v případě úkonu spočívajícího účasti při jednání dne činí 1 700 Kč, celkem tak žalobkyni na odměně za zastoupení advokátem přísluší celkem částka 2 600 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů zástupce po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; jedna paušální náhrada hotových výdajů zástupce po 300 Kč za účast při jednání dne [datum] v celém rozsahu (§ 14b odst. 5 písm. b) cit. vyhl.); DPH ve výši 21% ze základu 3 200 Kč (tj. mimo soudní poplatek), tedy DPH ve výši 672 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 4 872 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.