36 C 77/2023-130 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobci se domáhali určení vlastnictví ke stavbě bez čp/če na pozemku p. č. st. 400 v k. ú. Nevšová (dále jen sklep) s tvrzením, že tuto nemovitost koupili na základě kupní smlouvy ze dne [datum] spolu s ostatními nemovitostmi zapsanými na [list vlastnictví] k. ú. Nevšová – pozemkem p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a přilehlými pozemky (dále jen nemovitosti) a od té doby sklep užívají k uskladnění stavebního materiálu a brambor. Nepřetržité užívání sklepa po dobu delší dvaceti let naplňuje i podmínky mimořádného vydržení. 2. Žalovaná namítala, že sklep je jejím vlastnictvím. Žalobci ho kupní smlouvou z [datum] nemohli koupit, protože prodávající manželé [příjmení] sklep nevlastnili. V roce [rok] kupovali manželé [příjmení] nemovitosti od její babičky [jméno] [příjmení], která jim ale sklep neprodala, protože ho potřebovala pro sebe a svou rodinu. Proto ani není uveden v kupní smlouvě z [datum]. Sklep nepatří k domu žalobců. Stojí od něj bokem na jejím pozemku a její rodina ho užívala až do roku [rok], kdy ho žalobce b) zamkl, čímž jim znemožnil jeho užívání. Dvacetiletá vydržecí doba tak žalobcům neuplynula, navíc je její rodina kontinuálně upozorňovala, že jim sklep nepatří. 3. Sklep je v katastru nemovitostí zapsán jako stavba bez čp/če, která je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] k.ú. Nevšová, přičemž jejím vlastníkem je dle zápisu v katastru nemovitostí žalovaná (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k. ú. Nevšová), a to od [datum], kdy oznámila katastru nemovitostí, že oddělila od svého pozemku [parcelní číslo] pozemek p. č. st. [anonymizováno], na němž stojí stavba bez čp/če - jednopodlažní sklep s podkrovím, 0,5 metru hlubokými základy, zastavěnou plochou 31 m2 a výškou 4,85 metru (ověření zjednodušené dokumentace [číslo] [rok] ze dne [datum], geometrický plán [číslo] 2021 ze dne [datum] a ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí [číslo jednací]). 4. Tvrzení žalobců, že jsou vlastníky sklepa, neodpovídá zápisu v katastru nemovitostí, což zakládá naléhavý právní zájem na žalobou požadovaném určení, neboť rozhodnutí soudu, jímž je určeno vlastnictví k nemovitosti, je listinou způsobilou přivodit změnu v zápisu vlastníka v katastru nemovitostí. 5. Sklep podle shodných tvrzení účastníků a všech svědeckých výpovědí stojí na kraji lesa asi [číslo] metrů od domu [adresa]. Je částečně zahlouben do svahu a přístupný je z nezpevněné přístupové cesty. Z katastrální mapy a katastru nemovitostí ([list vlastnictví] k. ú. Nevšová) soud zjistil, že přístupová cesta vedoucí kolem sklepa je na pozemku [parcelní číslo], který je v katastru nemovitostí zapsán jako ostatní komunikace a jeho vlastníkem je město Slavičín. Sklep je tedy přístupný z veřejné účelové komunikace. 6. Žalovaná popírala, že sklep žalobci koupili, proto se soud nejprve zabýval okolnostmi prodeje nemovitostí. <b>Kupní smlouva z [datum]</b> 7. Na základě kupní smlouvy z [datum] prodávala [jméno] [příjmení] (babička žalované) manželům [příjmení] nemovitosti se vším příslušenstvím a součástmi, zejména vedlejšími stavbami, oplocením, venkovními úpravami, dvěma studnami a trvalými porosty (kupní smlouva z [datum]). <i>8. Dle § 134 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 1991, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví.</i> 9. Z citované právní úpravy vyplývá, že v době prodeje nemovitostí [jméno] [příjmení] manželům [příjmení] nabýval kupující vlastnické právo k nemovitostem registrací kupní smlouvy státním notářstvím. <i>10. Dle § 119 odst. 1, 2 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 1991, jsou věci movité a nemovité. Nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevnými základy.</i> <i>11. Dle § 121 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 1991, příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věci trvale užívány.</i> 12. [jméno] [příjmení] (bratr žalované) ve své výpovědi uvedl, že sklep jeho rodina užívala spolu s domem [adresa] a skladovala v něm brambory a řepu. Sklep je stavbou spojenou se zemí pevnými základy (viz ověření zjednodušené dokumentace [číslo] 2021), tedy dle § 121 odst. 1, 2 obč. zák. účinného do 31. 12. 1991, samostatnou věci v právním slova smyslu, a to věcí nemovitou, o níž vlastník ([jméno] [anonymizováno]) sklepa i věci hlavní (domu [adresa]) rozhodl, že bude trvale užívána s domem [adresa]. Sklep byl tedy v době, kdy jej užívala rodina [příjmení], příslušenstvím domu [adresa]. 13. Dle rozhodnutí Nevyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 133/2001 není nezbytné příslušenství v písemné smlouvě o převodu nemovitostí výslovně uvádět a postačuje souhrnné označení příslušenství za předpokladu, že mezi smluvními stranami není sporu, co je oním příslušenstvím. Uvedené potvrdil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí R 75/2004 a doplnil, že vůli převést nemovitosti včetně příslušenství je třeba jednoznačně vyjádřit v písemné smlouvě. 14. V kupní smlouvě z [datum] projevila prodávající [jméno] [příjmení] vůli převést nemovitosti včetně příslušenství za 177 980 Kč na manžele [příjmení]. Kupní cena byla určena součtem částek, kterými ocenil znalec jednotlivé převáděné nemovitosti a mezi nimi i sklep (viz znalecký posudek [jméno] [příjmení] z června 1990). Sklep byl příslušenstvím domu (viz bod 12 rozsudku). Prodej sklepa spolu s domem odpovídal zaužívanému stavu. Ze znaleckého posudku na ocenění nemovitostí vyplývá, že [jméno] [příjmení] a její syn ([jméno] Šála st.) byli přítomni prohlídky oceňovaných nemovitostí znalcem. Věděli tedy, co oceňuje, a tudíž i co následně za souhrnnou kupní cenu prodávají. Uvedené potvrdila i [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), která uvedla, že sklep byl předmětem prodeje (koupě) a jako převáděné příslušenství byl vymezen ve znaleckém posudku. Vůli prodávající v době uzavření kupní smlouvy prodat [anonymizováno] i sklep potvrzuje i následný zájem [jméno] [příjmení] st. sklep odkoupit zpět, který popsala [jméno] [příjmení] ve své výpovědi. 15. K námitce žalované, že znalecký posudek není nabývacím titulem, je třeba přisvědčit, to ale nic nemění na tom, že byl-li zpracován pro účely převodu vlastnického práva k nemovitostem, lze z něj usuzovat na vůli smluvních stran, kterou je třeba zjišťovat při výkladu kupní smlouvy z [datum] (§ 35 odst. 2 obč. zák.). V písemné kupní smlouvě byla vůle převést příslušenství nemovitostí projevena, přičemž podle judikatury Nejvyššího soudu je souhrnné označení příslušenství pro vedlejší budovy postačující, není-li mezi účastníky sporu o tom, co toto označení zahrnuje. Ze znaleckého posudku je možné to, co si smluvní strany pod příslušenstvím představovaly, jednoznačně identifikovat, což potvrdila i svědkyně [příjmení] (dříve [příjmení]). Z uvedeného vyplývá, že vůlí stran bylo sklep kupní smlouvou z [datum] prodat. Kupní smlouva byla [datum] registrována státním notářstvím (viz razítko státního notářství [obec] na smlouvě) a nabyla tak účinnosti (§ 134 odst. 2 obč. zák.). [jméno] [příjmení] tak manželům [příjmení] nemovitosti prodala včetně sklepa. 16. Pokud žalovanou navržení svědci - členové její rodiny – tvrdili, že [jméno] [příjmení] sklep neprodala, věděli o tom jen z doslechu od [jméno] [příjmení] nebo otce žalované [jméno] [příjmení] st., kteří jim říkali, že sklep nebyl předmětem prodeje, protože ho potřebovali pro sebe, neboť v dané lokalitě nadále vlastnili pozemky a potřebovali zázemí pro uschovávání úrody a zahradnického nářadí. 17. Nikdo ze slyšených svědků navržených žalovanou nebyl bezprostředním účastníkem prodeje nemovitostí a nemohl tak popsat svou vlastní zkušenost. Všichni včetně [jméno] [příjmení] (matky žalované) popisovali jen, co o prodeji slyšeli. [jméno] [příjmení] sice nemovitosti nevlastnila, ale mohla nejlépe znát okolnosti prodeje od své tchýně a manžela, s nimiž žila. Vzhledem k vysokému věku a zdravotnímu stavu již nebyla schopna soudu vysvětlit podrobnosti prodeje nemovitostí [anonymizováno], i kdyby je bývala znala. Události nebyla schopna chronologicky řadit a detaily si nepamatovala. Z její výpovědi tak soud zjistil to, co z výpovědí ostatních rodinných příslušníků, že jim [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tvrdili, že sklep rodině zůstal. Soud nezpochybňuje, že takovou informaci si v rodině žalované její členové předávali, ale vypovídají-li přímé důkazy o opaku, nemohla obstát. Z kupní smlouvy z [datum] a znaleckého posudku [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [příjmení] prodala dům a pozemky s veškerým příslušenstvím, mezi nějž smluvní strany počítaly i sklep, čehož si byl otec žalované vědom, přestože šířil po rodině, že sklep rodině zůstal, protože to byl on, kdo chtěl sklep později od [jméno] [příjmení] koupit (viz její výpověď). 18. Pokud žalovaná své přesvědčení, že sklep vlastní, opírala o vlastní zkušenost, že sklep užívali i poté, kdy [jméno] [příjmení] prodala nemovitost