§ 139b stavební zákon – Pojmy stavebního řádu
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 50/1976 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 139b zákona č. 50/1976 Sb. definuje základní pojmy stavebního řádu, jako jsou stavba, její typy (trvalá, dočasná), různé druhy změn staveb (nástavba, přístavba, stavební úprava) a rozlišuje mezi jednoduchými a drobnými stavbami. Rozlišení typů staveb: Zákon rozlišuje mezi trvalými a dočasnými stavbami, přičemž dočasné stavby mají předem omezenou dobu trvání. (§ 139b zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Pojmy stavebního řádu
- Týká se: ministerstvo, stavební úřad
- Judikatura: na § 139b odkazuje 52 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 50/1976 Sb.
(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
(5) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m.
(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to
a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m.
(8) Za drobné stavby se považují též
a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.
(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů12) se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.
(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů určené pro služební potřebu.
(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.
(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.
(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené zvláštními předpisy.12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozlišení typů staveb: Zákon rozlišuje mezi trvalými a dočasnými stavbami, přičemž dočasné stavby mají předem omezenou dobu trvání.
- Definice změn staveb: Je jasně vymezeno, co se rozumí nástavbou (zvýšení), přístavbou (půdorysné rozšíření s propojením) a stavební úpravou (zachování vnějšího ohraničení).
- Kategorie jednoduchých a drobných staveb: Zákon stanovuje kritéria (např. zastavěná plocha, výška, počet podlaží) pro zařazení stavby do kategorií jednoduchých nebo drobných, což má vliv na povolovací procesy.
- Výjimky z kategorií: Některé typy staveb, jako jsou sklady hořlavin nebo stavby pro civilní obranu, jsou explicitně vyloučeny z kategorií jednoduchých a drobných staveb, a to bez ohledu na jejich rozměry.
Na co si dát pozor
- Při plánování jakékoli stavební činnosti je klíčové správně určit, zda se jedná o novou stavbu, změnu dokončené stavby, nebo změnu před dokončením, a jaké kategorie (jednoduchá, drobná) stavba spadá, jelikož to ovlivňuje potřebná povolení a postupy.
- Je důležité si uvědomit, že i když stavba splňuje rozměrová kritéria pro jednoduchou nebo drobnou stavbu, může být z těchto kategorií vyloučena kvůli svému účelu (např. sklady hořlavin), což znamená přísnější požadavky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 139b
Jak soudy aplikují § 139b
Podle § 139b odst. 15 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném od 1. 7. 1998 platilo, že stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
Pro oblast občanského práva nelze použít vymezení stavby provedené v § 139b odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [obdobně v § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů], podle kterého se za stavbu považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, a to nejen proto, že …
Pro oblast občanského práva nelze použít vymezení stavby provedené v § 139b odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [obdobně v § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů], podle kterého se za stavbu považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, a to nejen proto, že …
Související
§ 13 Základní pojmy stavebního řádu (Zákon stavební zákon)§ 1 Základní pojmy (Vyhláška Ministerstva zemědělství o nále)§ 1 Základní pojmy (Vyhláška o náležitostech manipulačních ř)§ 2 Pojmy (Vyhláška Státní komise pro vědeckotechni)§ 2 Základní pojmy (Vyhláška o územně analytických podkladec)