39 C 19/2023-36 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující nesplacenou jistinu úvěru z titulu úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], a to po kladném posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná na základě této smlouvy obdržela spotřebitelský úvěr ve výši 720 000 Kč, který se zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky ve výši 9,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 587 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, a v důsledku jejího prodlení žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum], neboť žalovaná byla v prodlení s více než dvěma splátkami. Rovněž žalované vyúčtovala sjednané poplatky spojené s vymáháním dlužné částky. Dluh žalované se skládal z jistiny dluhu ve výši 659 018,85 Kč, poplatků ve výši 1 564 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 42 226,40 Kč (9,9 % ročně z jistiny úvěru od [datum] do [datum]), dlužného zákonného úroku z prodlení ve výši 50 216,94 Kč (z řádně a včas nesplacených splátek od [datum] do [datum]). Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 659 018,85 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 659 018,85 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu ve [obec] č. j. 39 C 19/2023-34 ze dne 24. 3. 2023 vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřila k připojené žalobě a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, aby v tomto vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a zároveň označila důkazy k prokázání svých tvrzení, resp. přiložila listinné důkazy, na něž se odvolává. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že pokud se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě písemně nevyjádří, a ani soudu v této lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, rozhodne soud rozsudkem pro uznání, neboť bude mít za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. 3. Výše uvedené usnesení bylo žalované doručeno dne [datum], a to náhradním způsobem prostřednictvím datové schránky. Žalovaná se však ve stanovené 30 denní lhůtě k žalobě nevyjádřila a žádné rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, proti žalobě neuvedla a důkazy neoznačila. Vzhledem k tomu nastala v projednávané věci fikce uznání uplatněného nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. Podle § 153a odst. 1 věty první občanského soudního řádu (o. s. ř.) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jelikož povaha věci (spor o peněžité plnění ze smlouvy) připouští i schválení soudního smíru (§ 153a odst. 2 o. s. ř.) rozhodl soud projednávanou věc rozsudkem pro uznání. Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 4. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně sjednané peněžní prostředky žalované poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o úvěru a žalobkyni vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celého úvěru včetně jeho příslušenství. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na plnění sjednaných poplatků (§ 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku). 5. Jelikož žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 9,9 % ročně se nejeví nijak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). 6. Jelikož žalovaná svůj dluh ve sjednané lhůtě řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství. 7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 660 582,85 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 67 370,40 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 26 424 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 32 940 Kč za 3 úkony právní služby po 10 980 Kč (§ 6 odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 7 106,24 Kč, kterou je advokátka povinna odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 8. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokátky žalobkyně.