44 C 209/2023-26 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 47 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 500 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovanému byla neoprávněně vyplacena částka 88 000 Kč, představující příspěvek na péči o již zesnulou [jméno] [příjmení] za období [číslo] do [číslo], který byl žalovanému poskytován na základě rozhodnutí žalobkyně [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] od ledna 2012 v měsíční výši 8 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 3. 2016 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2016 sp. zn. [spisová značka] byl žalovaný pro shora uvedené jednání shledán vinným trestným činem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem a stanovenou zkušební dobou 36 měsíců. Žalobkyně byla se svým adhezním nárokem odkázána na civilní soud. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni uhradil pouze částku 40 500 Kč, načež od roku 2019 neuhradil ničeho a je nekontaktní. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 3. Soud z předložených listin soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu: Žalovaný byl od [datum] poživatelem příspěvku pro oprávněnou osobu [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], bytem [adresa], [PSČ] (dále jen„ oprávněná osoba“) v měsíční výši 8 000 Kč (viz rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne 18. 1. 2012, Oznámení o poskytovateli pomoci ze dne [datum]). Oprávněná osoba zemřela dne [datum]. Žalovaný však i nadále čerpal příspěvek na péči, a to za období od [číslo] do [číslo] vždy v měsíční výši 8 000 Kč (viz záznam o neoprávněných výplatách ze dne [datum] a ze dne [datum]). Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 3. 2016 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 31. 5. 2016 sp. zn. 6 To 176/2016 byl žalovaný shledán vinným tím, že dne [datum] ani později neoznámil žalobkyni změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na příspěvek na péči, konkrétně skutečnost, že oprávněná osoba dne [datum] zemřela, čímž se dopustil trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přičemž byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem a stanovenou zkušební dobou 36 měsíců. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 47 500 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení výzvy žalovanému (viz výzva k doplacení dluhu ze dne [datum], doručenka). Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně, listina„ konto příjemce – DUP“). 4. Právně soud věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). <i>5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>6. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněným bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.</i> <i>7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého druhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 14 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek tak, že příspěvek nenáleží, příspěvek se odejme od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl příspěvek vyplacen.</i> 10. V poměrech dané věci má soud za prokázáno, že žalovaný v období od [číslo] do [číslo] neoprávněně čerpal příspěvek na péči oprávněné osoby, která zesnula dne [datum]. Žalovaný tuto skutečnost žalobkyni neoznámil ani nečinil jiné kroky vedoucí k navrácení neoprávněně zaslaných finančních prostředků žalobkyni, ačkoliv si musel být vědom skutečnosti, že již tento příspěvek není oprávněn čerpat. Za toto jednání byl shledán vinným rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 3. 2016 sp. zn. [spisová značka]. Dle § 2991 odst. 1 o. z. má tak žalobkyně právo na vydání toho, oč se žalovaný obohatil plněním bez právního důvodu, když právní důvod pro vyplácení příspěvků na péči v měsíční výši 8 000 Kč smrtí oprávněné osoby zanikl. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 47 500 Kč, jakožto neuhrazené části původní dlužné částky 88 000 Kč za období od [číslo] do [číslo], po které žalovaný příspěvek neoprávněně čerpal. 11. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení dle § 1958 odst. 2 o. z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až ode dne podání žaloby, zavázal soud žalovaného počínaje tímto dnem až do zaplacení k úhradě zákonného úroku z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ke dni vzniku nároku na zákonný úrok z prodlení, tedy ke dni [datum] žalobkyni (10 %). 12. Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku (výrok I). 13. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady tvoří dva režijní paušály ve výši 2 x 300 Kč za písemné podání žaloby a výzvu k plnění dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení žalobkyně činí částku ve výši 600 Kč (výrok II). 14. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. 15. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 549/1991 Sb.“) v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná, žalovanému proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tento rovněž není od soudního poplatku osvobozen, přešla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. poplatková povinnost na žalovaného, pročež je tento povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 375 Kč dle položky 1 odst. 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.