46 C 360/2022-29 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 495 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 195 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek ve výši 13 195 Kč za dobu od [datum] do [datum] (203 dnů), po kterou byl žalovaným provozován [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], který je osobním automobilem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku v celkové výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Žalovaný, který byl dle evidence registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, v období od [datum] do [datum] (203 dnů) provozoval předmětné vozidlo, které je osobním vozidlem s objemem válců 1 896 cm3, aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu (viz sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], kopie karty vozidla). V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala dne [datum] výzvu k úhradě částky 13 195 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 13 195 Kč (65 Kč/den × 203 dnů bez pojištění), a to do 60 dnů od jejího doručení s tím, že pokud nebude částka žalovaným uhrazena, bude požadovat také administrativní náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (viz výzva k úhradě ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na upomínku ze dne [datum], ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] (viz upomínka ze dne [datum] a předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. sledování zásilky). <b>Právní posouzení věci</b> 4. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] (203 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně – pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 13 195 Kč (65 Kč/den × 203 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poplatku do garančního fondu ČKP ve výši 13 195 Kč a k náhradě nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, která se v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dostala do sféry žalovaného dne [datum] (tj. třetí pracovní den po odeslání) a stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 13 495 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal ho k tomu soud svým rozhodnutím. 6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 195 Kč (příspěvek do garančního fondu) od [datum] do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do [datum], pročež se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 11,75 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 7. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á 300 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.