5 C 41/2023-19 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 27. 4. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že dne 17. 4. 2022 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč, které žalovaný co do důvodu a výše uznal a zavázal se je zaplatit do 26. 4. 2022. Žalovaný však ničeho neuhradil, ač k tomu byl vyzván též zástupcem žalobkyně. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 4. Dne 17. 4. 2022 23:21 hod. byl žalovaný umístěn do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice (dále jen„ PZS“) Vojenské nemocnice Olomouc, kde mu byla zjištěna přítomnost návykové látky – pervitin a pobýval zde do 18. 4. 2022 07:50 hod. (viz potvrzení o poskytnutí záchytu). Dle kalkulace žalobkyně činily náklady na umístění v záchytné stanici částku 2 500 Kč (viz skutečné náklady a kalkulace ceny). Žalovanému byly dne 18. 4. 2022 vyúčtovány náklady za jeho pobyt v PZS ve výši 2 500 Kč. Žalovaný podpisem dokladu o vyúčtování uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se zaplatit částku 2 500 Kč do 8 dnů od vystavení dokladu (viz osobní účet pacienta). Žalovaný ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně (viz výzva k zaplacení dluhu vč. poštovního podacího archu, nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 5. Žalovaný byl dne 17. 4. 2022 23:21 hod. umístěn do PZS žalobkyně, kde z důvodu přítomnosti návykové látky – pervitinu, a pobýval zde do 18. 4. 2022 07:50 hod., v důsledku čehož žalobkyni vznikl podle § 89e odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, vůči žalovanému nárok na poskytnutou záchytnou službu, která dle kalkulace žalobkyně činila 2 500 Kč. Žalovaný poté, co byla z PZS propuštěn, uznal svůj dluh co do důvodu i výše, takže se v souladu s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uplatní domněnka, že tento dluh v době uznání trval. Žalovaný se současně zavázal dluh uhradit do 8 dnů ode dne převzetí vyúčtování, tj. do 26. 4. 2022, což však nesplnil, pročež jej k tomu zavázal soud svým rozhodnutím. 6. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, tj. do 26. 4. 2022, dostal se dnem následujícím do prodlení a žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. od tohoto data do zaplacení právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % p. a. Soud tak žalobkyni v souladu s jejím žalobním návrhem přiznal i úrok z prodlení. 7. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 968 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta ve výši 500 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.