5 C 72/2023-19 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 2 885 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 585 Kč od 31. 7. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 2 585 Kč za období od 1. 3. 2022 do 24. 4. 2022 (55 dnů), po kterou byl žalovanou provozován osobní automobil tov. zn. PEUGEOT 207, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalovaná, je dle evidence registru silničních vozidel evidována od 5. 4. 2013 doposud jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, provozovala v období od 1. 3. 2022 do 24. 4. 2022 (55 dnů) předmětné vozidlo, které je osobním vozidlem s objemem válců 1 360 cm3 (viz sdělení magistrátu města Zlína, kopie technického průkazu), aniž by měla k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovanou provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 16. 5. 2022, který byl žalované doručen dne 18. 5. 2022, k úhradě částky 2 885 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 2 585 Kč (47 Kč/den × 55 dnů bez pojištění) a z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, do 60 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 16. 5. 2022, sledování zásilek). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 20. 10. 2022 (viz předžalobní upomínka vč. podacího lístku). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Žalovaná byla v období od 1. 3. 2022 do 24. 4. 2022 (55 dnů) evidována v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u ní v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byla v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně – pro uvedené období porušila povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalované právo na zaplacení příspěvku ve výši 2 585 Kč (47 Kč/den × 55 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vždy vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek výzvou ze dne 16. 5. 2022, která se dostala do sféry žalované dne 18. 5. 2022, takže stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 18. 7. 2022. Jelikož žalovaná dlužnou částku 2 885 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím. 6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 585 Kč od 31. 7. 2022 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaná neuhradila příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 18. 7. 2022, pročež se dostala dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 15 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 31. 7. 2022, tedy za období kratší, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení v požadovaném rozsahu. 7. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.). 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.