8 C 86/2022-65 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalovaná částka ve výši 17 037,42 Kč představuje součet nezaplacených úroků v nezaplacených splátkách do zesplatnění a úroku smluvního úroku ve výši 27,54 % ročně od zesplatnění úvěru, poníženého po 90 dnech na 8,50 % ročně, kdy byly jednotlivé neuhrazené jistiny z měsíčních splátek v prodlení, z částky 287 000 Kč od [datum] do [datum]. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. Současně provedla kontrolu žalované v registrech NRKI, ISIR a [příjmení], přičemž dotaz do NRKI byl proveden s výsledkem – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru [příjmení] a ISIR byly provedeny s výsledkem – nenalezen v registrech. Jak uvádí judikatura i jiných evropských zemí, je třeba při zkoumání úvěruschopnosti postupovat přiměřeně, navíc žalovaná úvěr více než rok řádně splácela. 2. Žalovaná uvedla, že nárok v plné výši neuznává. Žalobkyně podle ní nedostatečně zkoumala její úvěruschopnost, kdy se spokojila pouze s informacemi o výši příjmu a nijak nezkoumala výdaje domácnosti žalované spočívající ve výši plateb záloh na energie, vodu, internetové připojení, nijak nekalkulovala ani s možnými úhradami životního a úrazového pojištění a nezajímaly ji ani výdaje spojené s jejím zdravotním stavem a obvyklé výdaje na stravování, ošacení atd. Z tohoto důvodu má žalovaná za to, že žalobkyně nesplnila jednu z podmínek platnosti Smlouvy. Navrhla žalobu zamítnout a žalované přiznat náhradu nákladů řízení. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 4. Soud přitom zjistil následující: 5. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 287 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni společně s úrokem ve 27,54 % ročně, tj. celkově žalobkyni uhradit částku 711 744 Kč v 96 měsíčních splátkách po 7 414 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka (viz Smlouva). Součástí Smlouvy byly také Úvěrové podmínky žalobkyně [anonymizováno] (dále jen„ ÚP“). Dle čl. 5 ÚP může žalobkyně úvěr zesplatnit v případě nedodržení podmínek splácení úvěru; tj. např. pokud žalovaná dluží 2 a více splátek. Žalovaná porušila svou povinnost, když splátku za měsíc [číslo] uhradila pouze částečně a splátky za měsíce [číslo] neuhradila vůbec, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl odeslán následující den, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 302 227,32 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy (viz výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). Žalovaná uhradila žalobkyni 413 623,32 Kč, po zesplatnění dluhu to byla částka 309 641,32 Kč, a po započítání jednotlivých splátek žalobkyně eviduje pohledávku ve výši 17 037,42 sestávající z kapitalizovaného úroku z prodlení od [datum] do [datum] (viz splátkový kalendář na, nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. Současně provedla kontrolu žalované v registrech NRKI, ISIR a [příjmení], přičemž dotaz do NRKI byl proveden s výsledkem – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru [příjmení] a ISIR byly provedeny s výsledkem – nenalezen v registrech (viz úvěrová zpráva). Z úvěrové zprávy z NRKI vyplývá, že žalovaná měla v době žádosti o úvěr 7 dalších splátkových úvěrů, kdy zbývající částka k zaplacení činí 2 467 090 Kč, z toho hypoteční úvěr 2 139 304 (viz úvěrová zpráva). Ve Smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná je vdaná, žije ve vlastním domě, což žalobkyně ověřila nahlédnutím do katastru nemovitostí (viz částečný výpis z KN). Žalobkyně na základě údajů od žalované provedla zhodnocení poměrů žalované, kdy vycházela z toho, že její čistý měsíční příjem činí 21 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 50 000 Kč a že výdaje suma splátek nekonsolidovaných úvěrů je 7 460 Kč měsíčně, normativní náklady na bydlení 4 172 Kč a životní minimum členů domácnosti 6 750 Kč (viz úvěrová karta). Co se týče výdajů žalované, žalovaná uvedla měsíční výdaje domácnosti žalované 17 000 Kč (viz karta klienta, úvěrová karta). 7. Soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 13. Pokud jde o uzavřené smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila na základě informací získaných od žalované samotné ohledně jejího věku, vzdělání, zdroje příjmů, rodinného stavu, způsobu bydlení atd. a dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Z uvedeného bylo zjištěno, že žalovaná měla celkový čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 21 500 Kč měsíčně a splácela další úvěry částkou 32 915 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti sice dle údajů sdělených žalovanou činily 50 000 Kč, uvedené informace však spolu s informacemi o výši příjmu žalované žalobkyně nijak neověřovala a spokojila se toliko s pouhým sdělením žalované. Za další zásadní pochybení žalobkyně lze považovat to, že se spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, když měsíční výdaje domácnosti žalované ve výši 17 000 Kč nijak neověřila a spokojila se opět s pouhým sdělením žalované. Žalobkyně též uváděla, že zkoumání úvěruschopnosti má být přiměřené – pokud ale z provedené lustrace v NRKI je patrné, že žalovaná měla v době uzavření Smlouvy 7 splátkových úvěrů v celkové výši 2 467 090 Kč, bylo by dle soudu přiměřené této informaci právě mnohem detailnější a pečlivější zkoumání úvěruschopnosti, zvláště za situace, kdy poskytnutá částka na základě smlouvy z [datum] nebyla nijak malá. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Na tomto závěru nic nemění ani to, že žalovaná po nějakou dobu (něco přes rok) úvěr splácela, když celkem se měl úvěr splácet 96 měsíčních splátek, tj. 8 let. 14. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr a k neplatnosti smlouvy splácet zakládá jen relativní neplatnost smlouvy je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. III. ÚS 4129/20