8 C 95/2023-31 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 593 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 293 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. K tomu uvedla, že žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 10 293 Kč za dobu od [datum] do [datum] (219 dnů), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], který je osobním automobilem nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, a náklady na uplatnění příspěvků v celkové výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 3. Soud z jemu dostupných listin zjistil následující: 4. Žalovaný byl dle evidence registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3do 1 850 cm3 za období v období od [datum] do [datum] (219 dnů), aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu (viz sdělení [stát. instituce], zjištěné údaje o vozidle, tvrzení žalobkyně o nepojištění, proti kterému nebylo namítáno). Žalobkyně žalovanému zaslala dne [datum] výzvu k úhradě částky 10 293 Kč představující příspěvek do garančního fondu ČKP za uvedené období (47 Kč/den × 219 dnů bez pojištění) do 60 dnů od jejího doručení, tato výzva byla odeslána téhož dne (viz výzva k úhradě a podací arch). Žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky žalovaného také upomínkou ze dne [datum] (viz upomínka). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] (viz předžalobní upomínka a sledování zásilky). 5. Soud věc posoudil následovně: 6. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 10 293 Kč za období od [datum] do [datum] (219 dnů), neboť žalovaný byl v uvedeném období evidován v registru silniční vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) uplatní právní domněnka, že byl v těchto obdobích skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník předmětného vozidla (osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně) porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. tak žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 10 293 Kč (47 Kč/den x 219 dní bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvků má dále žalobkyně právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 10 293 Kč výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, která se v souladu s § 573 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) dostala do sféry žalovaného dne [datum] (tj. třetí pracovní den po odeslání) a stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 10 593 Kč (10 293 Kč + 300 Kč) doposud dobrovolně neuhradil, zavázal ho k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.). 8. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 293 Kč (příspěvek do garančního fondu) od [datum] do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do [datum], pročež se dostal dle § 1968 o.z. dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 15 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. 9. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a výzva k plnění) á 300 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 1, 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.). 10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.