26 C 167/2024-58 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou 25. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 17 550 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 550 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 496,13 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč. Svůj nárok odůvodnila nesplaceným úvěrem poskytnutým žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -0161, uzavřené , datum, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , , jméno FO, , , adresa, (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaná z poskytnutého úvěru , částka, uhradila částku , částka, , která odpovídá pouze 12ti z 16ti měsíčních splátek, jež byla započtena na jistinu pouze do výše , částka, a ve výši , částka, na příslušenství. Žalovaná tak zůstala dlužna na poskytnuté jistině úvěru částku , částka, , a to i po zaslané předžalobní upomínce.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku), uzavřela , datum, s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které jí stejného dne, při podpisu smlouvy, byla v hotovosti vyplacena částka , částka, jakožto celá úvěrová jistina. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s příslušenstvím v celkové výši , částka, , zahrnující úrok ve výši , částka, s úrokovou sazbou 21 % ročně, poplatek za správu úvěru ve výši , částka, a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši , částka, , a to v 16ti měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru, předpis splátek, formulář pro informace o úvěru). Žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru v žádosti uvedla, že je do , datum, zaměstnána jako dělnice u společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a sdělila své osobní údaje (rodné číslo, bydliště, telefonní číslo, rodinný stav – rozvedená, počet výdělečných osob v domácnosti – 2, počet nezaopatřených dětí v domácnosti - 2), výdělkové poměry (měsíční mzda , částka, ) a měsíční výdaje domácnosti (, částka, , vč. nákladů na bydlení v obecním bytě ve výši , částka, a nákladů na nákladů na stravování ve výši , částka, ). Žalovaná k prokázání schopnosti úvěr splatit předložila pracovní smlouvu na dobu určitou (od , datum, do , datum, ), nájemní smlouvu na pronájem obecního bytu na dobu určitou od , datum, do , datum, , výplatní lístky za měsíce 11 a 12/2017 a doklady SIPO za měsíce 11/2017-1/2018, zahrnující zálohové platby elektřiny ve výši , částka, měsíčně a nájemné ve výši , částka, (pracovní smlouva, výplatní lístky, doklady SIPO, nájemní smlouva). Právní předchůdkyně žalobkyně další informace o poměrech žalované k rozhodnutí o poskytnutí úvěru nepožadovala (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru vyhodnotila kladně schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, a to po dosazení informací získaných od žalované do „credit scoringu“ a finanční analýzy, kdy odhadem byla stanovena minimální měsíční částka domácnosti žalované, mimo nákladů na bydlení, na , částka, (credit scoring a finanční analýza ze dne 15. 2. 20218)5. Žalovaná od okamžiku poskytnutí úvěru uhradila celkem necelých 13 splátek, kdy řádně a včas uhradila pouze 1. splátku splatnou , datum, , 3. splátku splatnou dne , datum, , 4. splátku splatnou dne , datum, a 5. splátku splatnou dne , datum, . Žalovaná celkem v 25ti nepravidelných platbách v období od , datum, do , datum, uhradila částku , částka, (platební historie).6. Pohledávka za žalovanou byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž pohledávky byly specifikovány v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne , datum, a žalobkyní v dopise ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek, notifikační listina). Následně byla žalovaná v dopise ze dne , datum, vyzvána zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , přičemž nejzazší termín úhrady byl stanoven na , datum, . Dne , datum, žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do , datum, , přičemž výzva byla žalované zaslána doporučeně (výzva k zaplacení, předžalobní výzva, podací arch).7. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. (odst. 2).9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, potažmo původního věřitele, posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, tedy na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost je citovaným zákonem ukládána poskytovateli úvěru pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanoveno jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti, jako celku, neboť předchází negativním sociálním dopadům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a tak dále. V neposlední řadě také chrání věřitele, v jehož zájmu beze sporu je, aby byl úvěr řádně splácen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).12. V dané věci, jak bylo popsáno výše, původní věřitel svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnil. Soudem bylo zjištěno, že původní věřitel si od žalované vyžádal informace a doklady týkající se jejích příjmů (pracovní smlouva, výplatní lístky), i výdajů (platební doklad SIPO, nájemní smlouva), nicméně v rozporu s provedených šetřením nesprávně vyhodnotil schopnost žalované splácet a splatit úvěr poskytnutý jí ve výši trojnásobku jejího měsíčního příjmu, a to za situace, kdy jen měsíční splátky úvěru činily 35 % jejího měsíčního příjmu a doba splácení přesáhla o půl roku délku jejího pracovního poměru sjednaného na dobu určitou. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelské úvěru, součástí odborné péče poskytovatele úvěru, měla být obezřetnost s ohledem na učiněná zjištění, kdy po vyhodnocení poměrů žalované muselo být právní předchůdkyni žalobkyně zřejmé, že zjištěné měsíční příjmy domácnosti žalované , částka, postačují pouze na zaplacení nákladů na bydlení ve výši , částka, a minimálních měsíčních výdajů její 4 členné domácnosti, jež dle finanční analýzy měly činit nejméně , čás