36 C 174/2024-93 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33 961 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 Kč za dobu od 27. 2. 2024 do 27. 5. 2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč za dobu od 28. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč za dobu od 27. 2. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne 16. 8. 2023 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč (samotný žalovaný obdržel částku 27 500 Kč, částku 2 500 Kč zprostředkovatel úvěru). Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky vrátí žalobkyni společně s úrokem v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, splatných vždy do dvacátého dne v měsíci, počínaje 20. 9. 2023. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo ke dni 26. 2. 2024 k zesplatnění úvěru. Kromě dlužné jistiny ve výši 28 564 Kč se žalobkyně domáhá také zaplacení dlužných úroků ve výši 1 913 Kč, poplatku ve výši 300 Kč za tři odeslané upomínky a smluvních pokut, a to částky 1 996 Kč představující smluvní pokutu ve výši 499 Kč za čtyři případy prodlení měsíčních splátek a částky 1 188 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 30 477 Kč za dobu od 27. 2. 2024, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do 5. 4. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč, a to v souladu s článkem XII. odst. 1 smlouvy o úvěru, tedy okamžikem, kdy žalovaný smlouvu o úvěru podepsal, přičemž za okamžik podpisu smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba ve výši 1 Kč byla připsána na účet žalobkyně, a to pod variabilním symbolem, kterým je číslo smlouvy o úvěru, kdy k tomuto došlo dne 21. 8. 2023. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného a potvrzení o provedení transakce, z něhož vyplývá, že dne 21. 8. 2023 byla z účtu žalovaného číslo , č. účtu, na účet žalobkyně připsána částka 1 Kč pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy , Anonymizováno, . Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Přestože smlouva byla sjednána elektronicky na dálku, byl zachycen její obsah a identifikovány jednající osoby. Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem a zasláním verifikační platby projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu, potvrzení o provedení transakce, výpis z běžného účtu žalovaného za období , datum, – , datum, ].4. Výpisem z účtu žalovaného za období , datum, – , datum, bylo prokázáno, že žalovanému byla připsána na účet částka 27 500 Kč dne 21. 8. 2023.5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení vyplněno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného činí 20 000 Kč. Žalobkyně soudu předložila výplatní pásky žalovaného za měsíce červen 2023 a červenec 2023, ze kterých vyplývá, že čistý příjem žalovaného v měsíci červen 2023 činil 17 147 Kč a v měsíci červenec 2023 činil 25 330 Kč. Výdaje žalovaného byly uvedeny částkou 5 500 Kč, a to 3 000 Kč výdaje na bydlení a 2 500 Kč splátky úvěrů. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Žalobkyně předložila čestné prohlášení rodiče, ve kterém otec žalovaného prohlásil, že mu žalovaný na bydlení měsíčně přispívá částkou 3 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a nemá děti. V seznamu závazků žalovaný neuvedl ničeho. Žalobkyně soudu dále předložila výstup z insolvenčního rejstříku, ze kterého vyplývá, že vůči žalovanému ke dni 17. 8. 2023 nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně dále provedla kontrolu žalovaného v centrální evidenci exekucí, přičemž ke dni 17. 8. 2023 nebyl nalezen žádný záznam. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné výdaje žalovaného a míra jeho zadlužení.6. Z výpisu z účtu žalovaného za období tří měsíců před poskytnutím úvěru vyžádaného soudem vyplývá, že žalovaný v období od , datum, do , datum, (uzavření úvěrové smlouvy) čerpal a splácel několik dalších úvěrů, vyjma měsíce červen 2023 byly jeho výdaje vyšší než příjmy a ke dni uzavření úvěrové smlouvy vykazoval jeho účet částku 0,84 Kč [výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ].7. Žalovaný dne 21. 8. 2023 uhradil částku 2 kč a dne 23. 10. 2023 částku 3 448 Kč [bonita smlouvy].8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, když žalovaný uhradil pouze částku ve výši 3 450 Kč. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).14. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Od žalovaného vyžádala pouze informace a doklady týkající se jeho příjmů a výdajů na bydlení. Ostatní výdaje a míru zadlužení žalovaného však neprověřovala. Skutečnost, že má žalovaný pravidelné příjmy, ještě sama o sobě neznamená, že bude schopen splácet poskytnutý úvěr. Bez náležitého posouzení výdajové stránky jeho rozpočtu, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že je schopen úvěr splácet. Přitom nemo