36 C 19/2024-115 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, při níž 3. žalovaný (vydražitel) vydražil její nemovitost specifikovanou ve výroku I rozsudku (dále jen nemovitost), protože 1. žalovaná (dražebník) dražila nemovitost, přestože měla od dražby upustit kvůli:a) probíhajícímu insolvenčnímu řízení žalobkyněb) neplatnosti zástavní smlouvy, kterou bylo zřízeno zástavní právo na nemovitosti žalobkyně k zajištění její úvěrové pohledávky, neboť úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy kvůli nepřiměřené výši smluvních pokut a poplatkůc) neplatnosti smlouvy o provedení dražby, protože 1. a 2. žalovaní jednali ve shodě, přičemž jejich společným cílem bylo uspokojit z výtěžku dražby lichevní úvěrové pohledávky.Konáním dražby bylo podstatně zasaženo do práv žalobkyně, protože udělením příklepu v dražbě přišla o svou nemovitost, přičemž výtěžek z jejího prodeje bude použit pouze k uspokojení jediného jejího věřitele, namísto aby byl použit k poměrnému uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení.2. 1. žalovaná vytýkala žalobkyni, že podala insolvenční návrh pět minut před zahájením dražby. Přestože o konání dražby věděla, podání insolvenčního návrhu plánovala, o čemž svědčí dne , datum, udělená plná moc k jeho podání, 1. žalovanou o záměru podat insolvenční návrh, ani o jeho podání, neinformovala. 1. žalovaná tak neměla možnost dozvědět se o insolvenčním řízení před zahájením dražby, přestože insolvenční rejstřík kontrolovala , datum, v 11.55 hod. Načasování podání insolvenčního návrhu svědčí o tom, že cílem žalobkyně bylo zmařit konání dražby. Jednalo se tak o zneužití práva. Navíc provedení dražby podstatně nezasáhlo do práv žalobkyně, protože o nemovitost by stejně v insolvenčním řízení přišla.3. 2. žalovaný (navrhovatel dražby) se připojil k námitkám 1. žalované. Dodal, že žalobkyně neuvedla žádné relevantní důvody, které by zakládaly neplatnost smlouvy o provedení dražby.4. 3. žalovaný potvrdil, že nemovitost vydražil a veškeré své povinnosti si splnil. Žádné důvody pro vyslovení neplatnosti dražby neshledával. Dražba dle něj proběhla, jak měla. Spor ostatních účastníků však pro něj znamená, že nemovitost nemůže užívat, proto preferoval navrácení původního stavu a vrácení finančních prostředků. Z účasti na jednání se omluvil s tím, že nemá zájem vést soudní řízení.5. Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení žalobkyně (vyhláška Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. KSHK , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Dne , datum, byl usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. KSHK , spisová značka, -, právnická osoba, zjištěn úpadek žalobkyně a insolvenční soud jí povolil oddlužení. Do rozhodnutí soudu v projednávané věci oddlužení nebylo schváleno (viz detail insolvenčního řízení žalobkyně).6. Řízení o neplatnost dražby se týká věcného práva, které se do insolvenčního řízení nepřihlašuje, proto rozhodnutí o úpadku žalobkyně řízení v projednávané věci nepřerušilo [§ 140a odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v platném znění (dále jen z. č. 182/2006 Sb.)]. Žalobkyně je i po povolení oddlužení stále osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě [§ 229 odst. 3 písm. e) z. č. 182/2006 Sb.]. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že dražená nemovitost byla zahrnuta insolvenčním správcem do majetkové podstaty (soupis majetkové podstaty žalobkyně). Avšak o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty je oprávněn rozhodnout jen insolvenční soud v incidenčním sporu, takže rozhodnutí o neplatnosti dražby této nemovitosti na tom, že nemovitost byla zahrnuta do majetkové podstaty žalobkyně, nic nezmění.7. Jelikož řízení nebylo v důsledku rozhodnutí o úpadku žalobkyně přerušeno a žalobkyně je osobou s dispozičním oprávněním, soud žalobu bez ohledu na insolvenční řízení žalobkyně projednal a rozhodl i s přihlédnutím k tomu, že neplatnost dražby lze dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, vyslovit jen v řízení o neplatnost dražby dle § 48 z. č. o veřejných dražbách, v platném znění (dále jen z. č. 26/2000 Sb.) a v jiném řízení nelze neplatnost dražby řešit ani jako otázku předběžnou.8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne , datum, v době od 12:00 do 12:42 hod. provedla 1. žalovaná nedobrovolnou elektronickou dražbu nemovitosti, a to na návrh 2. žalovaného jakožto zástavního věřitele, který měl za žalobkyní úvěrovou pohledávku vykonatelnou na základě dohody o přímé vykonatelnosti zajištěnou zástavním právem na nemovitosti (protokol o provedené dražbě). Nemovitost vydražil 3. žalovaný, jemuž byl udělen příklep (notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o osvědčení průběhu dražby) a byl následně zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti (výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, ).9. Dne , datum, v 11:55 hod. bylo zahájeno insolvenční řízení žalobkyně (vyhláška Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. KSHK , spisová značka, -A-3). Insolvenční soud na návrh 1. žalované nejprve předběžným opatřením omezil účinek insolvenčního řízení tak, že dražba , datum, proběhnout mohla, přičemž její výtěžek bude deponován u 1. žalované pro účely insolvenčního řízení (usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. KSHK , spisová značka, -A-6). Usnesení o nařízení předběžného opatření změnil Vrchní soud v Praze, který návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, když neshledal insolvenční návrh žalobkyně účelovým s cílem mařit dražbu. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že z podání insolvenčního návrhu pět minut před zahájením dražby nelze bez dalšího usuzovat na nepoctivý záměr žalobkyně a spatřovat v tom důvody zvláštního zřetele hodné pro nařízení předběžného opatření zejména za situace, kdy žalobkyně podala řádný insolvenční návrh doložený listinami osvědčujícími její úpadek. 1. žalovaný byl povinen upustit od konání dražby, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, bez dalšího. Odvolací soud odmítl, že nebylo v možnostech 1. žalované podání insolvenčního návrhu zjistit, a to i v průběhu konání dražby. Odmítl názor 1. žalované, že žalobkyně nebyla konáním nezákonné dražby jakkoliv dotčena, protože průběh a výsledek insolvenčního řízení nelze předjímat. Přitakal námitce žalobkyně, že účinky předběžného opatření působí do budoucna, nikoliv zpětně a nelze jím zhojit nezákonně proběhlou dražbu a udělení příklepu.10. Dle § 48 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb., každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.11. Dle § 46 odst. 1 písm. f) z. č. 26/2000 Sb., dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu, není-li navrhovatelem insolvenční správce.12. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně byla dlužníkem ve smyslu § 36 odst. 5 z. č. 26/2000 Sb. a zástavcem, neboť předmětem dražby byla nemovitost v jejím vlastnictví, kterou zatížila zástavním právem k zajištění uspokojení pohledávky za její osobou. Byla tak dle § 48 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb. osobou oprávněnou k podání žaloby na určení neplatnosti dražby, přičemž žalobu včas podala , datum, , tj. v tříměsíční lhůtě od konání dražby.13. Současně namítala zákonem přípustný důvod neplatnosti dražby, která proběhla po zahájení insolvenčního řízení žalobkyně, pročež měla 1. žalovaná od konání dražby upustit (§ 46 odst. 1 písm. f) z. č. 26/2000 Sb.), ale neučinila tak.14. Mezi účastníky nebylo současně sporné, že insolvenční návrh žalobkyně podala dne , datum, v 11:00 hod. a v 11:55 hod. bylo zahájeno insolvenční řízení žalobkyně. 1. a 2. žalovaní namítali, že žalobkyně podala insolvenční návrh účelově ve snaze dražbu zmařit, a proto by insolvenční řízení žalobkyně nemělo způsobit její neplatnost, protože zneužití práva nepožívá ochrany.15. Žalovaní argumentovali totožně jako v insolvenčním řízení v řízení o předběžném opatření, kterým se 1. žalovaná neúspěšně domáhala, aby se účinky insolvenčního řízení na dražbu nevztahovaly. Odvolací soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl (usnesení Vrchn