36 C 272/2023-102 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 865 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 21 968 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 1 497 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 865 Kč za dobu od 24. 1. 2023 do zaplacení, dále částky ve výši 6 788,73 Kč představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 64,51 % ročně z částky 18 939,05 Kč za dobu od 24. 1. 2023 do 15. 2. 2023 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 939,05 Kč za dobu od 16. 2. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 24. 1. 2023 dosáhne částky 67 392 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalované na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,51 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 170 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2022. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 10 530 Kč, proto došlo ke dni 22. 1. 2023 k zesplatnění úvěru.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne 10. 5. 2023 bylo zahájeno insolvenční řízení žalované, které skončilo zastavením řízení, protože majetek žalované nedostačuje k uspokojení věřitelů (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. října 2023, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Žalobkyně tak správně uplatnila pohledávku vůči žalované v civilním řízení.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 11. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, ověřovací mail ze dne 11. 1. 2022 s kódem pro potvrzení e-mailu. Dne 11. 1. 2022 byla žalované na telefonní číslo, tel. číslo, zaslána SMS „, Anonymizováno, .cz: Vazeny kliente, Vase půjčka byla vyplacena. Smlouva o uveru vam bude odeslana emailem po zauctovani platby“. Dne 11. 1. 2022 byla žalované odeslána na její účet částka ve výši 1 Kč s poznámkou: „, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . PODPISOVY KOD A IDENTIFIKACE , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, U“. Jedinečným kódem , Anonymizováno, byla poté smlouva o úvěru dne 11. 1. 2022 ve 14:34 hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaná prokázala svou totožnost občanským průkazem, předložila výpis ze svého účtu za období 1. 8. 2021 až 30. 11. 2021 a zasláním SMS kódu projevila svou vůli být vázána úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, výpis z účtu žalované za období 1. 8. 2021 až 30. 11. 2021, potvrzení , jméno FO, a.s., kopie občanského průkazu, ověřovací email ze dne 11. 1. 2022, zaslaná SMS ze dne 11. 1. 2022, potvrzení o odeslání 1 Kč].5. Na účet žalované byla dne 12. 1. 2022 připsána částka 20 000 Kč [sdělení , jméno FO, a.s. včetně výpisu z účtu žalované], na kterou žalovaná uhradila částku 10 530 Kč [karta klienta].6. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalované v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalované 541 bodů odpovídající kategorii III. (405 a více), znamenající „nízké riziko“, nejlepší segment klientů, možnost kompletní nabídky tenoru a částky k vyplacení. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů z výpisu z účtu žalované za období od 1. 8. 2021 do 30. 11. 2021, ze kterého vyplývá, že žalovaná neměla disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru, každý měsíc končila v záporném zůstatku. Z výpisu z účtu, který měla žalobkyně k dispozici vyplývá, že žalovaná měla příjem okolo 20 000 Kč měsíčně a hradila nájem ve výši 15 000 Kč měsíčně. Přestože jí na účet dne 1. 11. 2021 přišla částka ve výši 290 000 Kč, byla ke dni 30. 11. 2021 v záporném zůstatku -14 680,54 Kč.7. Z výpisu z účtu žalované vyžádaného soudem za období od 1. 11. 2021 do 11. 1. 2022 vyplývá, že žalovaná neměla disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru, bezprostředně před poskytnutím úvěru vykazoval její účet částku -48 581,76 Kč [výpis z účtu žalované za období od 1. 11. 2021 do 11. 1. 2022].8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě žalobkyně úvěr žalované poskytla, aniž by náležitě vyhodnotila její schopnost úvěr splácet. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek.14. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.15. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. V případě