38 C 38/2024-68 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení neuhrazených pohledávek ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 5. 2021 a ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 11. 2021. Smlouvy uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce“). Žalovaná si půjčila celkem 33 000 Kč (10 000 Kč + 23 000 Kč) a vrátila 20 390 Kč (12 161 Kč + 8 229 Kč).2. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 5. 2021 žalobkyně žalovala částku 12 142,24 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 3 656,80 Kč, zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 135,22 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 1 694,92 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 321,44 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 622,62 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 711,24 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 15% p.a. smluvního úroku z jistiny 3 656,80 Kč za dobu od 25. 7. 2022 do zaplacení, přičemž za dobu od 25. 7. 2022 do 11. 7. 2023 úrok kapitalizovala částkou 631,88 Kč, a 15% p.a. úroku z prodlení z částky 3 792,02 Kč kapitalizovaného za dobu od 25. 7. 2022 do 1. 7. 2023 částkou 539,15 Kč. Za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 792,02 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni.3. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 15. 11. 2021 žalobkyně žalovala částku 52 864 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 19 249,45 Kč, zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 1 106,33 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 12 690,59 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 029,40 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 788,23 Kč a smluvní pokutu ve výši 13 000 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 8% p.a. smluvního úroku z jistiny 19 249,45 Kč za dobu od 16. 4. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 16. 4. 2023 do 11. 7. 2023 úrok kapitalizovala částkou 1 211,52 Kč, a 15% p.a. úroku z prodlení z částky 20 355,78 Kč kapitalizovaného za dobu od 16. 4. 2023 do 11. 7. 2023 částkou 2 196,62 Kč. Za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 355,78 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni.4. Podáním ze dne 28. 3. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 4 316,65 Kč (2 962,34 Kč + 1 354,31 Kč) představující dluh na smluvních pokutách, částky ve výši 934,91 Kč (95,55 Kč + 839,36 Kč) představující část kapitalizovaného úroku a ohledně částky ve výši 1 458,72 Kč představující část kapitalizovaného úroku z prodlení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).6. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce s žalovanou uvedené smlouvy uzavřel, částka v celkové výši 33 000 Kč byla žalované v hotovosti předána (smlouvy), žalovaná na ně uhradila celkem částku 20 390 Kč (přehledy úhrad) a žalované pohledávky byly na žalobkyni postoupeny (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 8. 2023 včetně potvrzení o jejich odeslání). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěry, žalobkyně uvedla, že ji její právní předchůdce prověřil na základě informací sdělených žalovanou zaznamenaných v žádosti o úvěr, jejichž pravdivost byla ověřena z dokladů, které žalovaná předložila. Podle žádostí o úvěr žalovaná v květnu i listopadu 2021 předložila složenky, podle nichž měla v květnu 2021 měsíční příjem ve výši 15 472 Kč (invalidní důchod) a v listopadu 2021 měsíční příjem ve výši 15 768 Kč (invalidní důchod). Její měsíční výdaje činily v květnu 2021 částku 9 658 Kč (z toho bydlení, energie 10 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3 860 Kč, srážky ze mzdy, výživné 2 806 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1 992 Kč), v listopadu 2021 činily výdaje žalované 10 999 Kč měsíčně (z toho bydlení, energie 3 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 4 000 Kč, srážky ze mzdy, výživné 2 671 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1 328 Kč).8. Žalobkyně předložila posudek o invaliditě žalované a oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 12. 2018, podle něhož žalované od lednové splátky 2019 náleží invalidní důchod třetího stupně ve výši 14 233 Kč měsíčně, přičemž vypláceno bude 11 875 Kč měsíčně. Dále žalobkyně předložila výplatní doklady pro invaliditu třetího stupně za období březen 2020 (vyplacená částka 12 299 Kč, brutto 15 175 Kč), za období duben. 2020 (vyplacená částka 12 391 Kč, brutto 15 175 Kč), za období 18. 8. 2020 - 17. 9. 2020 (vyplacená částka 12 679 Kč, brutto 15 175 Kč), za období 18. 5. 2021 - 17. 6. 2021 (vyplacená částka 13 306 Kč, brutto 16 065 Kč), 18. 9. 2021 - 17. 11. 2021 (vyplacená částka 13 306 Kč, brutto 16 065 Kč). Listiny, z nichž měl podle tvrzení právní předchůdce žalobkyně ověřit výdaje žalované (výpisy z bankovního účtu), žalobkyně nepředložila. V žádostech o úvěr nebyly ani uvedeny listiny, z nichž by bylo možné ověřit výdaje žalované a míru jejího zadlužení.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil.15. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného poruš