46 C 231/2024-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne , datum, (dále též „Smlouva“) uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, , se sídlem v , adresa, – Krči, , adresa, , IČO , IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaným. Na jejím základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému půjčku ve výši , částka, v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, a žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování ve výši , částka, a částky za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , v 60 týdenních splátkách po , částka, , kdy poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný řádně a včas půjčku nesplácel, kdy uhradil pouze částku , částka, . Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným vyplývající ze Smlouvy včetně příslušenství na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Žalovaná částka , částka, sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, . Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 19,98 % ročně od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a od , datum, do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Společnost a žalovaný si ujednali dne , datum, Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek, tj. celkově Společnosti uhradit částku , částka, v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva na č. l. 20). Žalovaný uvedl, že pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, , kdy jeho měsíční příjem činí , částka, , výdaje na nájem činí , částka, , na telefon , částka, , na domácnost , částka, a na splátky půjček/výživné , částka, . Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami a nájemní smlouvou (viz karta zákazníka na č. l. 22). Žalovaný uhradil pouze částku , částka, (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).4. Dne , datum, si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. , hodnota, smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 23 a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne , datum, oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 32 vč. podacího lístku na č. l. 33). Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, do , datum, na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění na č. l. 34 vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).Právní posouzení věci5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.1. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne , datum, , čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.2. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva, o níž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti tohoto zákona.3. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.9. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.4. Společnost jako věřitel a žalovaný coby dlužník dne , datum, písemnou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet půjčku je dostatečná. S řádným posouzením úvěruschopnosti ze strany Společnosti se však nelze ztotožnit, neboť jak přitom vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě spl