10 C 263/2025-35 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, a jejím doplněním ze dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky splácet spolu s příslušenstvím ve výši , částka, v pravidelných 21 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku , částka, . Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná svého práva v řízení nevyužila a ve věci se nevyjádřila. K projednání nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla k žádosti žalované dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši , částka, formou 21 pravidelných měsíčních splátek po , částka, počínaje 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy; částku , částka, převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , smluvní podmínky). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Zákaznické karty, a to dle údajů, které žalovaná v této kartě uvedla – žalovaná byla t. č. na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek ve výši , částka, , další příjmy domácnosti činily , částka, měsíčně, běžné výdaje žalované byly zaznamenány ve výši , částka, měsíčně (Zákaznická karta).4. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně na svůj závazek ze smlouvy uhradila částku , částka, (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).5. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka společností , právnická osoba, jako postupitelem s účinností dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne , datum, ).6. Dopisem ze dne , datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, nejpozději do , datum, (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , podací lístek z téhož dne).7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.13. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne , datum, vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.14. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované v kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem , částka, a další příjmy domácnosti představují částku , částka, měsíčně; běžné měsíční výdaje odhadla žalovaná částkou , částka, . V části karty zákazníka nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny dokumenty, kterými měly být údaje v kartě zákazníka ověřeny, soudu však ani přes výzvu předloženy nebyly. Žalobkyní nebyl předložen ani žádný jiný důkaz, který by řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované osvědčil.15. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně ověřena řádně, neboť pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).16. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumala řádně, tedy právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.17. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.18. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).19. Zákon o spotřebitels