38 C 41/2025-146 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem v kapitalizované výši , částka, a dále úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení v kapitalizované výši , částka, a dále úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně. Ve smlouvě byla výše úvěrového rámce sjednána na částku , částka, , přičemž žalovaná dne , datum, požádala o změnu výše úvěrového rámce, a to z částky , částka, na , částka, . Tomuto požadavku žalobkyně po opětovném zkoumání úvěruschopnosti vyhověla. Žalovaná dne , datum, požádala o změnu výše úvěrového rámce, a to z částky , částka, na , částka, . Tomuto požadavku žalobkyně po opětovném zkoumání úvěruschopnosti vyhověla. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši , částka, , uhradila pouze částku , částka, . Ke dni sepsání žaloby tak žalovaná dluží částku , částka, sestávající z dluhu na jistině úvěru ve výši , částka, , z dluhu na nákladech na vymáhání ve výši , částka, a z dluhu na smluvní pokutě ve výši , částka, . Dále požadovala úrok v kapitalizované výši , částka, (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a úroku ve výši 26,88 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ) a úrok z prodlení v kapitalizované výši , částka, (zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ). Za navazující období jdoucí od , datum, do zaplacení požadovala úrok ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, .2. Žalovaná se dovolávala neplatnosti úvěrové smlouvy, protože žalobkyně nedostatečně zkoumala její úvěruschopnost. Smlouva se uzavírala na dálku. Žádost proběhla telefonicky bez dokládání příjmů a výdajů. Považuje za spornou i skutečnost, zda úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace byla vůbec uzavřena, a to s ohledem na způsob kontraktačního procesu, neboť nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu vůbec uzavřela a v jakém textovém znění, tedy, že vyslovila souhlas právě s textem žalobkyní předložené smlouvy.3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná v období od , datum, do , datum, čerpala peněžní prostředky v celkové výši , částka, a uhradila celkem , částka, [výpis čerpání, splátek a úhrad, nesporná tvrzení účastníků].5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla výpočet , jméno FO, klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši , částka, odečetla částky životního minima žadatele (, částka, ), splátky úvěrů z NRKI mimo žalobkyni (, částka, ) a splátky schvalovaného úvěru (, částka, ) a dále MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši , částka, a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši , částka, odečetla kromě splátek úvěrů z NRKI a žalobkyně (, částka, ), normativní náklady na bydlení (, částka, ), životní minimum členů domácnosti (, částka, ) a splátky schvalovaného úvěru (, částka, ). Tyto dva výpočty, tedy MLS klienta a MLS domácnosti, porovnala a využila ten model, který je nižší. Současně uvedla, že provedla kontrolu žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem nenalezen žádný závazek po splatnosti, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. V tomto směru předložila úvěrovou zprávu z NRKI, ze které vyplývá, že žalovaná má 4 existující splátkové úvěry se splátkovým zatížením , částka, a zbývající částkou ke splacení , částka, , přičemž s částkou , částka, je již v prodlení. Dále má žalovaná 1 existující nesplátkový úvěr (kontokorent s úvěrovým rámcem , částka, ). V období od , datum, do , datum, bylo celkem , hodnota, žádostí o úvěr odmítnuto, z toho 7 žádostí o splátkové úvěry a 2 žádosti o úvěr na stavební spoření. O 1 splátkový úvěr dále požádala (ke dni dotazu stále ve fázi žádosti). Žalobkyně předložila žalovanou nepodepsanou úvěrovou smlouvu, dle které je zaměstnaná u , Anonymizováno, , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem , částka, . Čistý vedlejší měsíční příjem činí , částka, a příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, . Dále bylo předloženo potvrzení o provedení ověření bonity klienta – interní záznam o kontrole registrů SOLUS, NRKI, ISIR, CEE a MVCR, u kterých je uvedeno OK. Dále bylo v potvrzení žalobkyní uvedeno, že žalovaná je svobodná, vlastní byt/dům, u počtu dětí je uvedena nula, je zaměstnaná a má příjem , částka, , příjem ostatních členů domácnosti je , částka, , měsíční výdaje domácnosti činily , částka, . Ze záznamu telefonního hovoru mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistila, že žalovaná se představila jako , Anonymizováno, , uvedla email: , e-mail, , žádá o částku , částka, , uvedla celkové výdaje na domácnost , částka, . Po sdělení žalobkyně, že v registrech zaznamenali splátky úvěrů ve výši , částka, a náklady na domácnost mají zahrnovat bydlení, jídlo, splátky a dopravu do zaměstnání za všechny členy domácnosti, žalovaná uvedla částku , částka, . Žalobkyně dále předložila přehled pohybů na účtu žalované za období od , datum, do , datum, , ze kterého vyplývá, že účet žalované je aktivní, žalované na něj byla pravidelně poukazována mzda v průměrné výši , částka, a měla i další příjmy od fyzických osob. Z účtu hradila své výdaje, které byly v každém měsíci vyšší než její příjmy.6. Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, vyžádaného soudem vyplývá, že výdaje žalované byly v období , datum, do , datum, vyšší než její příjmy, kdy za uvedené období na účet přišlo celkem , částka, a celkem odešlo , částka, . Ke dni , datum, činil konečný zůstatek na účtu žalované – , částka, a ke dni , datum, činil konečný zůstatek na účtu žalované – , částka, . Za období od , datum, do , datum, na účet přišlo celkem , částka, a celkem odešlo , částka, . Ke dni , datum, činil konečný zůstatek na účtu žalované – , částka, , ke dni , datum, činil konečný zůstatek na účtu žalované –, částka, a ke dni , datum, činil konečný zůstatek na účtu žalované – , částka, .7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Povinností poskytovatele ú