44 C 249/2025-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 185 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“) uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému částku 15 000 Kč, jež se zavázal žalovaný vrátit společně se sjednaným úrokem a poplatkem. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost a úvěr řádně nesplatil. Právní předchůdkyně postoupila společnosti , právnická osoba, postupní smlouvou pohledávku za žalovaným, která následně postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni. Žalovaná částka sestávala z jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, z řádného úroku ve výši 225 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč, z poplatku za administraci ve výši 700 Kč, z poplatků za upomínky ve výši 1 800 Kč a ze smluvní pokuty kapitalizované ke dni podání žaloby, tj. 18. 9. 2025, ve výši 5 760 Kč.2. Podáním došlým soudu dne 26. 9. 2025 vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 11 185 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení. Žalobu vzala v tomto rozsahu zpět z důvodu, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť je neobdržela od postupitele, a není tak z daného důvodu schopna ověření úvěruschopnosti doložit. Žalobkyně tudíž požaduje jen vydání vyplacené částky úvěru jakožto bezdůvodné obohacení. Soud v souladu s § 96 odst. 2 větou první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby (výrok I.). Stanovisko žalovaného přitom nezkoumal, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před prvním jednáním a jeho stanovisko tak nebylo ani rozhodné (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.).3. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní byla dne 31. 7. 2024 uzavřena Smlouva, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni jistinu společně s řádným úrokem ve výši 225 Kč a s poplatkem za úvěr ve výši 2 700 Kč (viz Smlouva). Dne 31. 7. 2024 převedla právní předchůdkyně platbou na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 15 000 Kč (viz potvrzení o provedené platbě, sdělení , právnická osoba, , výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2024 do 31. 7. 2024)5. Dne 20. 11. 2024 uzavřela právní předchůdkyně se společností , právnická osoba, smlouvu o postoupení pohledávky č. , hodnota, , kterou právní předchůdkyně postoupila této společnosti pohledávku ze Smlouvy, s účinností postoupení ke dni podpisu postupní smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávky č. , hodnota, ) Dne 20. 11. 2024 uzavřela společnost , právnická osoba, se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek , hodnota, , dle které dnem uzavření smlouvy převádí tato společnost vlastnické právo k pohledávkám uvedeným v přehledu pohledávek. V přehledu pohledávek je uvedena i předmětná pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouvu o postoupení pohledávek , hodnota, , přehled pohledávek). Dne 31. 7. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě dluhu (viz předžalobní upomínka ze dne 31. 7. 2025 + podací arch).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že právní předchůdkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím a poplatkem sjednaným ve Smlouvě.12. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami Smlouvy byli žalovaný a právní předchůdkyně. Ta jako postupitel uzavřela se společností , právnická osoba, dne 20. 11. 2024 smlouvu o postoupení pohledávky č. , hodnota, , kterou postoupila právní předchůdkyně pohledávku ze Smlouvy této společnosti. Uvedená společnost pak následně dne 20. 11. 2024 uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek , hodnota, , kterou s účinností ke dni podpisu smlouvy postoupila pohledávky uvedené v přehledu pohledávek žalobkyni, přičemž mezi postoupenými pohledávkami byla i předmětná pohledávka ze Smlouvy. Žalobkyně tudíž prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.13. Soud poté zkoumal, zda je Smlouva, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní, platná, resp. zda právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V projednávané věci žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť je neobdržela od postupitele, a není tak z daného důvodu schopna ověření úvěruschopnosti doložit. To, že by právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, nevyplývá ani z předložených důkazů.14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus žalovaného a právní předchůdkyně být smlouvou vázáni, má soud za to, že je Smlouva neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudila. Soud k neplatnosti přihlédl i bez návrhu.15. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni, jako současné věřitelce pohledávky z uvedené smlouvy, jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou, jako jsou smluvní úrok, poplatky a smluvní pokuta. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok toliko na nesplacenou část poskytnuté jistiny. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr (po postoupení pohledávky) mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč náležející právní předchůdkyni, aniž by pro to existoval (platný) právní důvod, přičemž pohledávka na vydání tohoto bezdůvodného obohacení byla postoupena společnosti , právnická osoba, a následně pak touto společností žalobkyni. Žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalovaného zavázal k vydání bezdůvodného obohacení do výše této částky (výrok II.).16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalovaný povinnost vrátit poskytnutou jistinu v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy k plnění žalobkyně, nýbrž od možností žalovaného; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. žalobkyni vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením