46 C 106/2025-73 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 27 529,78 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po ověření úvěruschopnosti žalované s ní uzavřela dne 25. 11. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, splatných 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala 29 657,29 Kč a uhradila 14 864 Kč. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 24 835,02 Kč, poplatků za pojištění ve výši 294,76 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Závěr o skutkovém stavu3. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 25. 11. 2023 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 27,9 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 3,310 % z úvěrového rámce; tj. 828 Kč, splatných 20. dne v kalendářním měsíci (viz Smlouva na č. l. 14, dohledání informací o činnosti klienta na č. l. 60, kopie občanského průkazu na č. l. 59). V žalobkyní předložené úvěrové smlouvě bylo vyplněno, že žalovaná je svobodná, nemá vyživovací povinnost k žádnému dítěti, její příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč, bydlí v podnájmu, její náklady na bydlení činí 10 000 Kč, ostatní výdaje 2 000 Kč a splácí jiné úvěry ve výši 8 000 Kč (viz Smlouva na č. l. 14). Z úvěrové zprávy je patrno, že žalovaná měla před uzavřením Smlouvy 4 existující a 12 ukončených splátkových kontraktů, přičemž hradí měsíční splátky 9 849 Kč a zbývá uhradit 1 100 128 Kč (viz úvěrová zpráva na č. l. 23). Žalobkyně provedla kontrolu žalované v registrech NRKI, CEE a ISIR s výsledkem „OK“ (viz karta klienta na č. l. 20).4. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 9. 2023 do uzavření Smlouvy je patrné, že počáteční zůstatek na účtu činil 8 356,13 Kč a konečný (k 25. 11. 2023) činil 1 147,09 Kč, na účet bylo připsáno 847 131,4 Kč a odepsáno 854 340,44 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 41).5. Žalovaná čerpala celkem 29 657,29 Kč (viz výpis opis výpisu proplacení Smlouvy na č. l. 61 a opis výpisu karetních transakcí na č. l. 62, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 28) a uhradila celkem 14 864 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 28). Žalovaná ničeho dalšího neuhradila ani na předžalobní upomínku ze dne 6. 8. 2025 odeslanou následující den (viz předžalobní upomínka na č. l. 31 vč. podacího archu).Právní posouzení věci6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 11. 2023 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč. Pokud jde o uzavření smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Ze skutečností popsaných v bodě 3 a 4 rozsudku vyplývá, že žalobkyně svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost žalované nesplnila, neboť žalované poskytla úvěr, aniž by jakkoliv zjišťovala a ověřovala žalovanou tvrzenou výši příjmů a výši výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, , spisová značka, , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si nevyžádala pracovní smlouvu, výplatní pásky, podnájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalované, ze kterého je patrné, že žalovaná na účtu nedisponovala téměř žádnými finančními prostředky, její příjmy činily za období od 1. 9. 2023 do uzavření Smlouvy v průměru 282 377 Kč měsíčně a tvořily je především úvěry poskytnuté jinými společnostmi a výdaje činily v průměru 284 780 Kč a převyšovaly tak její průměrné příjmy. Při zjištění, že žalovaná hradí měsíčně splátky jiných úvěrů ve výši 9 849 Kč se žalobkyně nemohla spokojit pouze s tvrzenou výší příjmů a ostatních výdajů žalované. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet. Nadto bylo před uzavřením Smlouvy zřejmé, že žalovaná nebude vzhledem k vysokým splátkám jiných úvěrů, vysokým výdajům, které převyšovaly její příjmy a absenci finančních prostředků na účtu, schopna úvěr splácet.10. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelských úvěrů založených Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s náhradou účelně vynaložených nákladů, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).12. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalované byla poskytnuta od Společnosti částka 29 657,29 Kč. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná poskytla žalobkyni částku 14 864 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož je však Smlouva neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.13. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1